Dokáže blobfish přežít vytažení na souš?

Ne. Na tvém obrázku je ošklivá, protože je mrtvá, je zhroucena do beztvaré hmoty.

Než se blobfish proslavil jako internetový mem, byl vědeckou kuriozitou. Patří do čeledi Psychrolutidae a někdy se označuje jako šupinovka nebo (ze zřejmých důvodů) tloušť. Její populární vzhled je však zavádějící: jako dezert z osmdesátých let vypadá pouze tehdy, když je vytažena na hladinu.

Druhy blobfish žijí v jedněch z nejhlubších kapes oceánu, v hloubkách mezi 600–1200 metry. Tam dole může být tlak více než stokrát vyšší než atmosférický tlak, který právě cítíte, a ryba se tomu přizpůsobila. Její tělo je měkké, s měkkými kostmi a velmi malým množstvím svalů. Když je kaprovitá ryba chycena do sítí a vytažena na hladinu, dekomprese může způsobit její rozpínání a uvolnění kůže, což zkreslí její rysy. A na souši nebo na palubě lodi její želatinová tkáň neudrží strukturu, takže se zhroutí do beztvaré hmoty podobně jako vyplavená medúza.

„Obrázek, který všichni znají, je opravdu ošklivý, protože je mrtvá,“ říká Simon Watt, biolog, komik a popularizátor vědy, který založil Společnost na ochranu ošklivých zvířat. „Ve volné přírodě to nejsou zrovna králové nebo královny krásy, ale nevypadají tak depresivně.“

V hloubce vypadá blobfish tak trochu jako ryba. Mají mírně baňatou hlavu, výrazné černé oči a opeřené prsní ploutve. Jejich tělo, růžovošedé barvy, se zužuje k ocasu trochu jako u pulců. Blobfish obvykle měří méně než 30 cm na délku a váží méně než 2 kg.

Plave s co nejmenší námahou. Stejně jako mnoho hlubokomořských ryb nemá ani blobfish plovací měchýř, což je orgán ve tvaru vzduchového vaku, který pomáhá rybám blíže k hladině kontrolovat jejich vztlak. Kdyby ho měly, pod tlakem by se rozdrtily. Místo toho se do hry zapojuje tukové složení těla kaprovitých ryb. Ve skutečnosti má menší hustotu než voda, ve které žije.

„Když se zamyslíte nad tím, jak olej plave na vodě, je to trochu podobné: vysoký obsah tuku znamená, že mají větší vztlak,“ říká Watt. Blobfish se jednoduše pohupují ve vodě nebo na mořském dně, zůstávají z velké části v klidu a spotřebovávají co nejméně energie.

„Šetří to práci,“ říká Watt. „Být líný je strategie přežití a být tlustý a pomáhat být líný je strategie přežití.“ S tím se jistě můžeme ztotožnit všichni. 🙂

https://www.sci­encefocus.com/na­ture/the-blobfish-a-bloated-guide-to-the-worlds-ugliest-animal/
(strojový překlad)

Každé hlubokomořské zvíře vytažené na povrch příliš rychle to nepřežije. Neumí se rychle adaptovat z tlaku stovek atm. na nulu. Vlatně ho to vnitřně roztrhá.