Dostali jste ve škole nějakou zajímavou poznámku? Nebo byli nějak komicky napomínáni učitelem? 🙂

Poznamku primo ne , ucitelka byla kamaradka maminy. A pry ji jednou , kdyz jsem byla ve TRETI tride u nas pri kafi rekla , ze osahavam spoluzaky ! 🙂
Mamina mi pak rekla , at je klidne osahavam , ale az po skole !
P.S. No, a ta " vychova " nasich je na me videt az dodneska. Osahavam porad. 🙂

• iv-

Zmýlená neplatí … Studenti při odchodu ze školy vydávaly „vzpomínkovou knížečku“ s přebrepty či vtipnými poznámky. Sbírali je celé čtyři roky …

Uvedu některé.

Čím se zabývá Nejvyšší kontrolní úřad? Kontrolou. Jakou? Nejvyšší. Vidím, že s vámi bude legrace.

Po smrti všichni zemřeme.

Petrové, bavte se víc potichu, případně se hlaste hlasitěji!

Četla jsem to v televizi.

Kasta je skupina lidí, která se vyčlení ve vrstvě. A co je to kasta?

Melancholik – tmavá žluč. Možno vidět u zabité slepice, proto je to slepice melancholik.

Teď nežvýkejte, když se mnou mluvíte.

Je pravda, že tyto různé průpovídky víc říkajípřímým účastníkům.

Lepší pětka od třídního než od života.

Dostal jsem poznámku:„Váš syn maluje sněhem po školní budově“.
Malér jako hrom.Sněhem!
Dnes by ji kleplo,kdyby viděla..

Vždycky jsem ve škole bývala až extrémně klidná a poslušná – přestávky jsem proseděla v lavici, nehonila se, nerozbíjela okna, nevyrušovala v hodinách. Až mě učitelé na tu chodbu museli občas vyhánět násilím a dokonce měli i takový hlášky, jako že kdybych se tu a tam s někým poprala nebo „pohonila“, že by se vůbec nezlobili a všechno by mi beztrestně prošlo :))
Jenže já tu potřebu neměla a dneska si říkám, že je to škoda – aspoň bych měla po letech nač vzpomínat :)
Taky se s hrůzou ptám sama sebe, jak mě tehdy asi museli vnímat spolužáci…no radši snad ani nepřemýšlet. Stačí si vzpomenout na jednoho z nich – často jsme spolu sedávali v lavici, on to většinou vnímal jako trest :)) Vždycky do mě rýpl prstem nebo perem, aby se ujistil, že vůbec žiju a s něžným oslovením „socho“ (příp. „čuBko“) mi vysmekl poklonu, že se mnou se sedět fakt nedá :D
Jóóó, to byly časy! :DD

Pamatuju si snad jen na jedinou poznámku co jsem dostala – bylo to ve 3. nebo 4. třídě. Vrátila jsem se do školy po týdenní nemoci a chvilku mi trvalo, než jsem se rozkoukala a stačila si všechno učivo doplnit. Učitelka z hudebky mě ale mezitím vytáhla na ústní zkoušení a já samozřejmě neuměla. Do žákovské jsem dostala poznámku:
„Nemá dopsáno učivo o A. Dvořákovi a ani ho neumí.“
Mě to připadalo vcelku logický, ale paní učitelka to asi viděla jinak :))

A ještě si vybavuju jednu perličku – to už teda nebyla poznámka, ale jeden takový veselý přebrept pana třídního. Mimojiné nás měl i na přírodopis a v rámci probírané látky jsme se jednou dopracovali až k řase zrněnce. Dodneška tápu, jestli to byl úmysl nebo opravdu přebrept, ale pan učitel pravidelně říkával místo „řasa zrněnka“ ŘASENKA. Po jednom ústním zkoušení mi to tak zapsal dokonce i do žákajdy :)))

A v první třídě jsem dostala do notýsku pochvalu – plný řádek tiskátek růžiček a k tomu dovětek: „Nejlepší sběračka šípků“
Pobavilo mě to slůvko „sběračka“ – zřejmě je to mluvnicky správně, ale mě to skoro až zavání kuchyňskou naběračkou, čili šufánkem :D

Já fakt bývávala nudný patron – zato starší brácha byl číslo i za mě. Jednou si ho učitelka pozvala do kabinetu na kobereček – bráchu, a ještě jednoho jeho spolužáka. Jenže paní pak musela na chvilku odejít, kluky nechala v kabinetu samotný, a to dělat neměla: ti grázli jí tam totiž začali šmejdit, v šuplátku našli fungl nový balíček oplatků a než se pančelka vrátila, celý jí ho sežrali :D
Chudák mamka bývala ve škole pečená-vařená a na rodičáky chodívala se smrtelnou hrůzou, co všechno se zas na synáčka (ne)dozví :))

taky jsem byla taková ta chytrá holčička, ale že jsem byla možná až moc chytrá, tak jsem se ve škole nudila a četla jsem si pod lavicí ;) celkem jsem za to schytala asi 2 poznámky… bylo to fajn, přečetla jsem tak spoustu zajímavých knížek
ale sranda byla, že výklad učitele jsem stíhala vnímat taky, takže z nepozornosti mě nikdy nenachytal ;P

a nevím proč, ale v 6. třídě jsem soustavně zapomínala úkoly z matematiky – vědomě jsem to rozhodně nedělala, matika mi docela šla, ale ten úkol mi prostě vždycky vypadl z hlavy… došlo to tak daleko, že jsem vyfasovala napomenutí třídního učitele a docela se to řešilo :/

Matematické napomenutie:
Celok sa delí na dve rovnaké polovice.
Áno, polovice sú vždy rovnaké,…
ale vidím, že tá väčšia polovica z vás ma nepočúva!

ZDŠ – odmítl jsem zpívat státní hymnu,nakreslil jsem ve výtvarné výchově první máj,tribunu s kouřícím papalášem.Byl z toho mezinárodní konflikt a žehlila to mamka.
Učňák-uděluji pochvalu za plnění „svích“ povinností(po týdnu mistr opravil hrubku „svých“) a doplnil: váš syn pracuje velmi nedbale.Další: uděluji důtku za hrubé porušení bezpečnosti práce v odborném výcviku-nechal na sebe shodit strom…uděluji důtku za porušení denního řádu-neúčast na ranním cvičení.Už si toho moc nepamatuji,ale potkal jsem nedávno spolužáka a ten vykládal úplné legendy co jsem prý dělal učitelům a jak ze mě rostli.Přitom jsme byl plachý,tichý,ale v určitém momentu odbojný žák.

Vzpomínám si na jednu opravdu krátkou, ale nádhernou poznámku, kterou měl můj spolužák napsanou v žákovské knížce: Davyd vyrušuje při hodině. David s tvrdým y dostal celou třídu na kolena. 😁