Ne, lidé se dožívají stejného věku a měří téměř stejně už řadu
tisíc let. Životnost můžou ovlivnit vnější podmínky, způsob života,
prostředí, strava, nemoci, práce, lékařská péče, léky a vůbec úroveň
medicíny/zdravotnictví a podobně.
V „blahobytu“ (nebo prostě funkční, svobodné a rostoucí ekonomice) je
větší pravděpodobnost na vyšší dožití. Lepší všeobecné podmínky,
větší vývoj Takže ne, pokud by se lidé dožívali vyššího věku, tak
spíš teď, než předtím (nikoli však kvůli vývoji člověka, ale kvůli
civilizačnímu vývoji, prsotředky, kterými disponuje a odpovídající
kvalitě života). Pokud se lidé za komunistů dožívali v průměru
nižšího věku, tak hlavně kvůli nedostatku (nemyslím jídla). Rozdíl ale
nebude veliký.
Průměrná délka života ve středověku byla koelm 30 let (životní
podmínky, hlad a všeobecná bída, nemoci, války, žádné reálné
léčitelství,..). Lidé (učenci, kněží, velmoži a podobně se dožívali
normálně 70 a více let, pokud je taky nepostihla nemoc – což i u nich
bylo vysoké riziko – nebo válka). Templáři a podobní se normálně
dožívali nad 70 let (pokud nezemřeli v boji) – hygiena, disciplína,
přísná strava/dieta (zdravá).
Totéž starověk, ketrý byl ve většině věcí o něco vyspělejší, než
středověk i renesance. Pokud je nepostihla válka, politický režim, nemoc a
podobně, žili dlouho (jako dnes). Podmínky horší, lékařství taky
bídné, ale dožívali se běžně 80 let. Stačí se podívat na tehdejší
známé osobnosti – filosofy, spisovatelé, atd… pokud nezmřeli ve válce
nebo nebyli popraveni).
Upravil/a: Disraeli
0 Nominace Nahlásit |
Kdo říká ano, ten je bezpochyby ať už bývalým nebo současným
příznivcem soc-prc.
To také napovídá statistika, že obyvatelstvo stárne. (samozřejmě po
odečtu emigrantů). Za milované a stejně tak nenáviděné vládnoucí KSČ
se chodilo do důchodu převážně v 55 letech Dnes je to utopie. Ti, kteří
chodili v 55letech do důchodu, v 65 už byli na cestě do věčných
lovišť., zatímco dnešní důchodci v 65 teprve začínají kariéru
důchodce.
0 Nominace Nahlásit |
Zvyšovanie veku, rovnako ako aj výška človeka, je celosvetový vývojový
rys živočíšneho druhu Homo sapiens (následne aj Homo sapiens sapiens).
Možno niektorých z vás nemilo prekvapí fakt, že aj v časoch „vlády
ľudu pod vedením KSČ“ sa ľudia dožívali vyššieho veku.
0 Nominace Nahlásit |
Dožívali se nižšího věku, tady je trochu statistiky:
Zdroj: https://www.smartuj.cz/blog/na-skok-do-socialismu--komu-se-zije-lip-a-komu-hur/
0 Nominace Nahlásit |
Nikoliv.
Během 20. století se průměrná délka života zdvojnásobila. Trend
pokračuje dál.
"Prodlužování délky života znamená, že ve světě značně přibývá starých lidí. Dnes žije ve světě 126 milionů osob ve věku nad 80 let. V roce 1990 to bylo pro srovnání pouze 54 milionů. Tato věková skupina rostla více než třikrát rychleji než obyvatelstvo světa jako celek.
Předpokládá se, že v roce 2040 bude ve světě osob ve věku nad
80 let již 300 milionů, což by bylo více než dvakrát oproti dnešku (+
141 %). Tyto údaje vyplývají z analýzy Iniciativy „o 7 let déle“,
která byla zpracována na bázi nejnovějších údajů OSN týkajících se
obyvatelstva."
https://www.opojisteni.cz/spektrum/pocet-osob-nad-80-let-se-vice-nez-zdvojnasobil/c:13412/
0 Nominace Nahlásit |
Výšku též může ovlivnit strava, návyky, podmínky a prostředí
(přizpůsobování se klimatu a podmínkám), ale jako druh máme stejnou
výšku a stejný potenciál.
Když dám bokem to prostředí a podmínky, tak když nebude mít ve vývinu
dostatek stravu (nebo jen správnou stravu), tak dostatečně nevyroste. Hladem
ani jinak neumře, dospěje, ale nevyroste dostatečně (i kdyby pak už měl
vhodného jídla dostatek).
Průměrná výška homo neanderthalensis byla u samice 1,5 – 1,6 metru,
u samce 16, – 1,7 metru. Taový člověka heidelbergský měl prům.
výšku asi 163 cm a tito nejsou/nebyli homo sapiens sapiens (dnešní
člověk, který má jako druh stále stejný růstový potenciál). Výška a
podobně se může změnit pokud se jeden druh, mění/vyvíjí v jiný
druh.
Jinak je to individuální vzhledem k podmínkám a životní úrovni (opět
ekonomiky a politika). Vzhledem k přírodním podmínkám je to částečně
dáno i společensky (přizpůsobování se).
Tím porvnáním jsem chtěl říct, že nám blízké druhy měřily skoro stejně jen o něco míň a to už před stovakami tisíc let. A zrovna nedrtálci jsou s námi hodně spřízněni (navíc se sapiens i křížili a má se za to, že dokonce částečně spadají pod druh sapiens – přesto však nebyli stejní a byl to jiný druh). Výška ani životnost se u druhu nemění, z/měnit se můžese jen druhovým vývojem (pokud se jeden druh vyvine v nový). Zbytek je na podmínkách.
Samozřejmě návyky a zlozvyky mají taky velkou roli a ta se zapisuje i do genů („dědičné“ nemoci, negativní sklony – ale pochází z vnějšku a nejsou trvale zaznamenané v DNA, pokud se s tím skrze generace něco dělá).
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2638 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1349 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1066 | |
Kelt | 1006 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |