Existovala/existuje analogová elektrická (elektromagnetická) fotografie?

Já myslím, že ano. V počátcích TV vysílání existoval systém nahrávání videa Ampex, což byl analogový záznam na široký magnetický pás. Na tomto principu pak byly vyvinuty videorekordéry pro komerční použití. Když šly pohyblivé obrázky, tak statické by taky nebyl problém. Uživatelsky jednodušší ale byla přece jenom chemická fotka.

Nevím, jestli se ptáš na to, co myslím…
Ale fotografie je statický obraz zaznamenatelný stejně, jako video…
Jen – záznam se provádí na pohybující se médium a z pohybujícího se média je i čten a (někde) zobrazován – člověk není schopen přímo vnímat magnetický záznam (je nutný převod elmg. vlnění – světla, na magnetický ´signál´).
___
Na tomto principu fungují všechna analogová videa – Quadruplex, Betacam, VHS…).

Dobrá otázka. Dneska když se někde píše o současné a minulé technologii fotografování, často pisatel napíše, že se fotilo na analogový fotoaparát, což je technický nesmysl, resp. je to přesně jak píšete. Chce tím zpravidla dát najevo svou technickou vzdělanost, přitom opak je v tu chvíli pravdou… Analogová „fotografie“ vznikne například po filmování na klasickou VHS videokazetu a když pak při jejím přehrávání stiskneme pauzu – že by se tak někdy cíleně a úmyslně zaznamenával statický obraz netuším, spíš ne. Staré fotoaparáty nebo kamery byly prostě na film, filmové. Chemické je sice taky technicky správně i když poněkud nezvyklé…

Nejspíš se nic takového nepoužívalo (maximálně tak možná jako nějaký amatérský bastl pokus) a už z principu by to byl nesmysl. Přehrávač by v krátkém časovém okamžiku vyplivl jednu fotku a co s ní dál? Musela by se uchovat v nějaké obrovské analogové paměti nebo v paměťové obrazovce. Drahé jednoúčelové zařízení s mizernou kvalitou záznamu nezabezpečeného proti rušení a chybám.

Na nějaké kameře (ale nevím, zda byla analogová, nebo digitální) jsem viděl, že někdo točil jakoby statické fotky doprovázené plynulým okolním zvukem. Jako kdyby kamera stála na stativu, ale bylo to vytvořeno uměle přímo v kameře. Asi to bylo z CCD digitálně uloženo do paměti (a potom buď zaznamenáno přímo digitálně, nebo převedeno na analog).

Mimochodem ale starší elektronické analogové kamery snímaly obraz elektronkou (Vidikon apod.). Ty byly ještě o něco víc „analogovější“ než CCD, ve kterém je pevně daný rastr.

Používání názvu „analogový“ pro klasický fotoaparát podlemě není nesmysl. Analogový znamená to, že informace může nabývat libovolné hodnoty ve spojitém rozsahu (v určitých mezích). Analogová fotografie nemá žádný pevně daný počet barev (nebo odstínů šedé), ani rozlišení (ačkoliv nekonečné také nemůže být). Naopak jakýkoliv „rozřádkovaný“ signál jak z CCD, tak z elektronky je kvantovaný, a tak už není čistě analogový. Dokonce i v klasické kinofilmové kameře je obraz „rozsekaný“ na jednotlivá pole v čase, takže už není čistě analogový. Ovšem není ani digitální, tyto pojmy nejsou navzájem komplementární.

Upravil/a: gobls