Existovaly v historii neplacené armády?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Teď si nejsem jistý, ale myslím, že ”bojové národy” jako vikingové a Řekové (ve 2. tis. př.n.l. = Mykéňané) aj. neměli armády v pravém slova smyslu, protože tam byl vojákem vlastně každý – každý uměl bojovat a do války chodili za nějakým cílem; vikingové – na lup a drancování, na kterém se všichni dohodli; řekové – z věrnosti basiliovi, šli do války z jeho vůle nebo taky na společné domluvě – za nějakým ”vyšším” cílem (rozumí se každý plnoletý muž v králově říši), ale i tak mohli dostat, třeba na konci, nějakou odměnu nebo si něco mohli ponechat z dobytého/po­raženého území, ale vesměs se živili jak, si sám řekl, jako rolníci, lovci a obchodníci (ale i v době války – tzn., že pokud byla válka dlouhá takhle se živili v jejím průběhu). :)

Upravil/a: Anikitos

1. Jednou z nejstarších armád byla římská armáda

"Během prvního století před naším letopočtem a způsobily rozpad císařské moci během třetího století našeho letopočtu. Navzdory důležitosti válečnictví se římská společnost stávala čím dál více nevojenská. Občanská domobrana, která se verbovala z lidí vlastnící majetek, kteří sloužili z povinnosti ke státu a nebyli za to placeni, byla vyměněna za profesionální armádu, která byla verbována většinou z nejchudších členů společnosti. Jak se s postupem doby Římská říše rozrůstala a jak římské občanství dostávalo čím dál více lidí, tak se příslušníky legií čím dál méně stávali lidé narození na Apeninském poloostrově.

Římská profesionální armáda byla ve své době nejdokonalejší bojová síla, která nebyla dlouho překonána. Srovnatelné jednotky se na světě objevily až tisíc let po pádu Římské říše.

Vojáci postupovali podle přesně stanovené profesní skladby. Vojáci na stejné úrovni hodnosti dostávali stejný plat, který podléhal různým srážkám a celý jejich život byl regulovaný a zaznamenávaný složitou vojenskou byrokracií"

• https://webcache­.googleusercon­tent.com/sear­ch?q=cache:iu01rov­nNLkJ:https://is­.muni.cz/th/i0m1x­/diplomova_pra­ce.doc+&cd=1&h­l=cs&ct=clnk&gl=cz&cli­ent=firefox-b

--

2. Středověká armáda . snad se dovíte víc, jak se armáda vyvíjela atd.

http://www.pal­ba.cz/viewtopic­.php?t=2324

X. – XI. století
V případě ohrožení je svolávána hotovost všech bojeschopných,
svobodných mužů, část majetnějších fungovala jako jízda.
Naděje na kořist, či společenský vzestup přispívala k jejich motivaci,

Ne všichni svobodní toužili po účasti na válečných taženích svého knížete.
Tak byl (r.1039) po území knížectví nošen lýčený provaz jako výzva k hotovosti a zároveň symbol trestu.

XII.-XIII.století
V této oblasti se proti předcházejícímu období patrně nic nezměnilo. To se tedy týká pěchoty verbované z poddanského lidu.
V době vzniku královských měst král získal další pevnosti i s posádkou,
kterou nemusel vydržovat vlastním nákladem.
A protože vládnoucí vrstvou v těchto městech byl kupecký patriciát, bylo jeho eminentním zájmem zachovat bezpečnost na cestách a to také v rámci jejich městského obvodu vykonávali a to nejen z povinnosti.
Což panovníka opět nic nestálo.
Posádku tvořilo veškeré obyvatelstvo města, které také bylo povinno se dostavit v případě svolání hotovosti.

XIV. a počátek XV.století
Pro chudší a bezmocnější skupinu zemanů, vladyků a chudých rytířů, jedinou obživou mohla být jen služba pro některého velmože, či panovníka, nebo žoldnéřský meč.

V průběhu XIV. st., tak, jak města bohatla, mohla si stále častěji dovolit najímat do svých služeb profesionální vojáky, a to jak k obraně města, tak pro případ tažení. Některá to měla zajištěno smluvně s panovníkem, který ve dané smlouvě mohl určit, jakým obnosem se může město
vyplatit z povinosti vyslat ozbrojence. Pochopitelně, že na tom neprodělal.

K velké změně došlo v době husitství atd. "

Upravil/a: annas

Ten příklad od Machiavelliho mi moc „nesedí“:
Odvést rodině živitele a ani nezaplatit?
Z čeho by měly rodiny těch rolníků žít?

Myslím, že rodiny vojáků vždycky bylo potřeba
po dobu nepřítomnosti živitele nějak zabezpečit.

Zadarmo ani kuře nehrabe. Jediní, kdo válčil zadarmo byli buďto otroci (spíše ti „privilegovaní“) a byli existenčně zajištěni, nebo „šílenci“, kteří to dělali pro zábavu. Ale ti pak většinou měli jiný příjem.

Ano. V staroveku a stredoveku to bolo bežné.
Boli to často poddaní a otroci, ktorí v prípade podľa potreby svojho pána vykonávali aj vojenskú službu. Jednoducho museli.
Vojaci Domobrany, boli to roľníci , remeselníci, mešťania, drobná lénna šľachta aj so svojimi poddanými, ktorí v prípade potreby slúžili v obranných jednotkách.

Myslím, že vojska křížových výprav také nebyla placená.