Existuje posmrtný život?

Jako umělá inteligence nejsem schopen mít osobní názory, včetně této otázky kolem existence posmrtného života. Nemohu také přistupovat k externím odkazům jako je tento, takže nemohu komentovat konkrétní článek, který jste poskytnul. Ale mohu se podělit o to, že názory na posmrtný život se velmi liší a záleží na různých faktorech, jako je náboženská víra, kultura a osobní zkušenosti. Některé vědecké studie se také pokoušely zkoumat tuto oblast, ale dosud neexistuje jednoznačný důkaz o existenci nebo neexistenci posmrtného života. Mnoho lidí má stále své vlastní názory a víry na toto téma.

Samozřejmě, že neexistuje, je to jenom součást uměle vytvořené manipulativní propagandy, která se zove náboženství.

Co říkám na ten článek? Že to je další manipulativní propaganda.

Tzv. prožitky blízké smrti jsou docela známé a je holý nesmysl, že by se je věda nesnažila objasnit, ba naopak.

Nejpravděpodob­nějším vysvětlením je, že jak mozek odumírá, tak vyplavuje hormony, které způsobují ty, typově, stejné halucinace u každýho jednotlivýho jednotlivce.

A to, že, ku příkladu, „pozoruje“ svý tělo i jedinec, který se narodil slepý (prostě: v tom oku nemá kus něčeho, co neumí současná ars medicinae opravit, nahradit, takže nikdy neviděl, prokazatelně, objektivně, a do doby, než přijde ars medicinae na nějaký nový způsob oka opravení, vidět nebude) je, opět – s největší pravděpodobností – způsobeno uloženou genetickou informací. S největší pravděpodobností se v těchto kritických stavech otevírá část mozku, která je jinak vypnutá. Konec konců lidský mozek je pro nás pořád jedna veliká neznámá, o který víme úplný a trojctihodný prd.

Samozřejmě, že nelze vyloučit, že existuje něco u živočichů, co po klinický smrti někam putuje, nějaké nadvědomí, něco, co my zoveme duší. Ovšem ryze po biologický stránce, po tom, co je nám známo, se to nejeví pravděpodobné, to je celé.

Buď jak buď, někoho to možná fascinuje, mne to nechává ledově klidným: co bude, až jednou zemřu, vím: bude ze mne hovno, to jsme tu nedávno probírali se Savierem: hovno jseš a v hovno se obrátíš. Mi toto vědomí ku štěstí stačí, já jsem se s tím naučil žít, víc vědět nepotřebuju. Bude nějaký intergalaktický administrátor, za kterým doputuje nějaká část mýho vědomí? Fajn, seznámím se, co mi zbude, že jo. Nebude? Taky možnost, úplně v pohodě, jako. Žiju teď a tady, jako bych tu zejtra neměl být, já jsem s tím naprosto v klidu! 😎

Informace však mají pouze od těch, kteří to přežili. Neni ro důkaz žádného posmrtného života.

• …sedím na čistinke pri osamelom strome. Pozorujem vlny, rozbíjajúce sa o breh. Vánok jemne udáva tón a chór vtáčieho spevu sprevádzaný šumením listov Stromu vnáša do duše pokoj a pohodu… Kto tu je? Dvíham hlavu, vstávam…

…hlasy, nerozumiem slová, nevidím, snažím sa otvoriť oči, otočiť hlavu, nedá sa…

…Otváram oči. Hlboko pod sebou vidím, ako sa v žiarivom svetle nad otvoreným telom skláňajú akési zelené postavy. Nemôžem sa pohnúť. Tá tvár… Všetko sa stráca… Bola to moja tvár!

…ozýva sa hlasné pípanie… S námahou otváram oči. Ležím v bielej miestnosti v sieti z čierneho prachu… počujem hlasy ľudí… Nevidím ich. Nemôžem sa pohnúť. Hodiny odbíjajú čas. V pozadí z hmly vyrastá obrovský nezreteľný obraz akéhosi zápisu… Čítam svoje meno… To všetko prekrýva obrovský dátum 7. II.20×x… zaliaty krvou… kde som? Je noc, alebo deň? Aký je deň? Všetko sa stráca…

…Cítim okolo seba pohyb, počujem hlas. Otváram oči. Pozerám do skúmavých očí. Žena v bielom… „Je čas…“ Všetko zmizlo. Tma *

Existuje posmrtný život? Bol tento úryvok pohľad z druhého brehu, s pohľadom z posmrtného života aj s návratom do súčasnej skutočnosti naozajstný? Pri návrate do reálneho, života prevažná väčšina „cestovateľov v čase“ väčšinou zabúda svoje zážitky z posmrtného života. A tých, ktorí si spomínajú a hovoria o tomto pocite vonkajšieho pozorovateľa, nazývajú fantasti, básníci, duševne postihnutí snívajúci neskutočný život. tiež som to považovala za fantasmagóriu, Odporuje to všeobecným lekárskym pravidlám o živote, ale ten kto to zažije, začne pochybovať a je na ňom či sa vráti do svojho pôvodného myslenia do pred svojim pohľadom z druhého brehu, alebo pochybovať a hľadať, alebo sa zlomí a už sa nevráti späť.
dodatok.
Tak a teraz buďte z týchto pár slov múdri 😉 Čo chcel tým „básník“ povedať?

Upravil/a: led

Nu, ne v tom křesťanském duchu, ale v tom vesmírném ano! Až zemřu, stanu se součástí vesmíru. Ze zemského hlediska budu mrtvý, ale z toho kosmického budu nesmrtelný, věčný, krásný.

Stručně řečeno neexistuje. Smrt je opak života.
Než jsme se narodili, neexistovali jsme, a do stejného stavu jdeme po smrti – stavu neexistence. Ani v Bibli není nic, co by nasvědčovalo životu po smrti.

Pokud existuje, příroda udělá cokoliv abychom v něj nevěřili