Existuje životní forma, jejíž dědičnost není založená na DNA?

Trochu moc otázek najednou. O životních formách se můžeme bavit jenom o takových, jaké známe na Zemi. Ostatní jsou jenom spekulace. DNA je nositelka genetické informace všech organismů s výjimkou některých nebuněčných, u nichž hraje tuto úlohu RNA (např. RNA viry). Evoluce jedince není možná, pokud by nešlo o hermafrodita a bylo zajištěno jeho množení. Pak by se teoreticky mohl vyvíjet pod tlakem okolního prostředí. Definicí života existuje velký počet, patrně ani jedna není dokonalá a stále se o tom vedou polemiky. Abstraktní představy, nebo internet ale mezi živé (v biologickém smyslu) věci nepatří.
Simulaci vzniku života na kousku planety bychom mohli udělat třeba podle Stanislava Lema. Podle něj kdysi v prvohorách přistáli na Zemi emzáci aby načerpali něco zdrojů a zbavili se odpadů. Vylili splašky na holou rozpálenou skálu a pohrabáčem je zamíchali doleva. Od těch dob všechny formy života na Zemi obsahují DNA s levotočivou šroubovicí.

Vše je složené z atomů, takže logocky by se dalo říci,že kadý atom je živý. Ovšem on sám o sobě se neumí zormnožovat dělit ani klonovat, takže k tomu všemu přítomnému atomu musí něco chybět, to něco je duše,duch,vědo­mí…prostě něco nehmotného a přesto života dárného. Takže cokoliv, ať už na uhlíkové bázi nebo sírové či makové a roste nebo se rozmnožuje je živé. A pokud by se byl někdy v budoucnu schopen rozmnožovat i robot, budiž i jemu přiřčeno bytí. Také se oébčas zamyslím nad tím, že pokud náš svět s těmi všemi formami života je jen mikro zlomek z toho,co pozůstalo ne nějakém meteoritu z nebes… Určitě se mohl vyskytnout i život jednoho jednotlivce,ale tím pádem byl hned předurčen i k zániku. A nutně musí mít každý organismus svoji matrici /DNA. Jinak by z melounu vyrostl Brontosaurus.

Upravil/a: arachis