Hodnota THC v těle

arygnoc

Mají-li marihuana či hašiš působit psychoaktivně musí se THC dostat do krevního oběhu a touto cestou nakonec i do mozku. Jakmile THC vstoupí do krevního řečiště, lidský metabolismus jí přemění na chemickou sloučeninu známou jako 11-hydroxy-THC (hydroxy THC), která se naváže na tukovou tkáň a asi po půl hodině se uvolní zpět do krevního oběhu a putuje do mozku. Dávka čítající 4–8 miligramů THC mívá za následek tak tříhodinový stav opojení. Při nadměrném užívání konopí se nadbytečné 11-hydroxy-THC (hydroxy THC) mohou uskladňovat v játrech. THC se do těla dostává třema způsoby. Kouřením, vaporizací(od­pařováním a inhalací bez kouře) nebo pojídáním, přičemž uživatelé oceňují spíše první(druhý) způsob, protože inhalací se THC vstřebává přes plíce rychleji. Vaporizace má podobné charakteristiky s kouřením, ovšem závislé na kvalitě použitého vaporizéru. Když se THC pojídá, může doputování do krve trvat déle, avšak navozené účinky trvají delší dobu a reakce lidského organismu bývá intenzivnější. Z toho vyplývá, že kuřák se i ve stavu intoxikace dovede ovládat lépe než pojídač. Pokud droga vyvolá nežádoucí účinky, kuřák je může potlačit, pojídač nikoli. Avšak hašiš je asi tak třikrát silnější, jestliže se pojídá. Důvod je prostý. Cannabidiol se sice při teplotě 200°C přeměňuje na nejméně pět různých forem THC, které se v rostlině původně vůbec nevyskytují, nicméně 50–90% aktivní složky, tedy THC, se za stejné teploty rozkládá či oxiduje.

Atopický ekzém je nevyliečiteľné ochorenie, dôsledným dodržiavaním liečby a preventívnymi opatreniami je možné dostať „ekzém pod kontrolu“, t.j. zbaviť pacienta prejavov ekzému.

K provokácii výsevu atopického ekzému dochádza pôsobením súhry vonkajších i vnútorných činiteľov – potravy (platí hlavne u kojencov a malých detí), kozmetických a umývacích prostriedkov, pôsobenie vzdušných alergénov (prach, pele, roztoče v domácom prachu, srsti a odlúčené kožné bunky zvierat, perie, spóry plesní, dym z cigariet, výfukové splodiny…), ročného obdobia, nevhodného odevu, spotenia, stresu, slnenia, hormonálnych výkyvov (menštruácia, tehotenstvo, puberta). Niektoré provokačné faktory je možné objasniť alergologickým vyšetrením, na prvom mieste však zostáva vlastné pozorovanie pacienta či jeho rodičov – zhoršenie po pridaní niektorej potraviny, zmene prostredia, pri kontakte so zvieratami. Nie všetky dráždivé faktory je možné objasniť v súčasnej dobe nejakým testom – stále sme limitovaní dosiahnutým stupňom poznania a výskum v oblasti atopického ekzému i laboratórnych metód stále prebieha. Pokiaľ pacient (rodič) zistí zhoršenie napr. po určitej potravine, je nutné sa jej vyhýbať aj napriek tomu, že je laboratórne alergologické vyšetrenie negatívne – niektoré potraviny dráždia bez toho, aby spôsobovali pravú alergiu. Najčastejšími alergizujúcimi potravinami sú kravské mlieko, vajcia, sója, arašidy, ryby, orechy, citrusy, kiwi, paradajky. Konzumáciu týchto potravín dočasne neodporúčame ani matkám kojacim dieťa s atopickým ekzémom.