Ano, možná by to na poušti bylo mnohdy opravdu lepší. Záleží však na úhlu pohledu.

1. Určitě se nenamočí, jediný problém je v tom, že pouze s pískem a z písku nic jiného , než zase písek nevytvoří.
2. Ten kdo se umí dívat po svém okolí to vidí i jinde než na poušti a umí to vyhodnotit.
3. Zřejmě ani v poušti před problémy, závistí ani ničím jiným neuniknou.Soudný ví, že stavět hrady z písku nikam nevede ať je to na poušti nebo někde jinde, a že vše brzy pomine.Ten kdo se umí dívat a přemýšlí, najde všude, nemusí proto na poušť. A znovu, ten kdo se umí dívat vidí a najde i ty samozřejmosti všu­de.

Chápu hraní na vlastním písečku jako ovládání svého malého vlastního světa. Jak by se cítil hráč mezi nezměrnými dunami, které ani zdaleka nepatří jen jemu? Tam skarabeus válí svou hovnokuličku, jinde škorpión se zahrabává do písku, protože je mu hic. Do pytle a tam zase nějaká karavana ruší mé kruhy a Tatra jede do Dakaru. Já se na to vy…

Já jen k tomu vlastnímu písečku v partnerském vztahu nebo i vztahu v trošku větší společnosti. Radši o cizích, takže třeba strejda byl nešťastný ze své.. teď nevím to slovo, z manželky jeho syna. Že si hraje na vl. písečku. Takže to chápu tak, když třeba muž má vážnější problémy jak zajistit rodinu, ale partnerka to nějak neprožívá a místo toho má své pískoviště. Potom si i ten druhý najde to své a na společném písečku si moc nehrají.

Dodatečně doplňuji odpověď,možná nepopulárním tématem: Co se týče myšlenky hraní si na písečku na poušti vedl Kosorina nejspíš nápad, jak viníky napravit, dát jim s tím písečkem pořádně na srozumněnou.
Můžeme ale věc pojmout např. i jako písečky lidstva,které by měly být společné s písečkem Božím. A jestli člověk si hraje pouze na tom svém, nehledí na trpící lidi kolem sebe atd.,potom Bůh je nechá na tom písečku i na věčnosti. V Keplerově otázce o katarzi jsem psal o tom, jak Bůh trestá tady na zemi, že zejména svojí pasivitou, a podobně to možná bude na onom světě. Někde v bibli se o pekle píše: „přesytí se svými plány“, myslím si, že to je možné připodobnit tomu hraní si na písečku, ale na té poušti.
Co se P. Coelha týče, mám na něj rozporuplný názor, nebo spíš mi tenkrát na jeho díle něco podstatného chybělo. Ale přečtl jsem na přeskáčku jen pár stránek, možná to byl unáhlený názor. Zde je jeho myšlenka sice krásná, asi v pořádku, ale v dalším kontextu bych si to musel přečíst znovu.
Hrady z písku, jako nádherná umělecká díla: https://www.go­ogle.at/search?hl=cs&tbm­=isch&source=hp&biw=1­366&bih=608&e­i=6mf9W5j0DcWVkwXspKmIB­g&q=hrady+z+p%C3%AD­sku&oq=hrady+z+p&gs_l=­img.1.0.0j0i24­.1750.4852..6717­...0.0..0.113­.789.8j1.....­.0....1..gws-wiz-img.....0..0i30j0i8i30­.kj3xlQelAcU

připomínají ty hrady, které si člověk v životě buduje, jsou to zdánlivě hrady, také třeba krásné, ale z písku. V evangeliích je muž, který si stavěl dům na písku srovnáván s mužem, který slyší boží slovo, ale nedbá ho, nestaví na něm.

Blondýnka na pláži: „Mám plnou hlavu písku!“ Bruneta: „Zajímavé, mně se to dostalo jen do vlasů.“
>Je to žlutý a je to na stromě: – volně ložená hromada písku.
>Přijmeme zaměstnance. Užijete si vody, slunce, a písku. Nabídky posílejte na: betonarka@vyssibrod.cz
>„Pane doktore, je v pořádku, že si můj synek hodně hraje na písku?“
„Určitě, tříbí se mu tím představivost a šikovnost.“
„Vidíte, a jeho manželka se kvůli tomu chce rozvést!“
>Víte, co udělá blondýnka, když uvidí pštrosa? Strčí hlavu do písku.

Upravil/a: EKSOT123

Nějak mi tyto výroky v hlavě „nesecvakávají“. Přijdou mi spíš jako banální konstatování, ze kterých nic nevyplývá. :)

Už jen třeba konstatování > „Poušť je místo, kde si každý hraje na svém písečku.“ No dobře – a co z toho plyne? Něco jako „Moře je místo, kde si každý plave ve svém bazénku?“ ;) :D :D

Už jen samotné označení „svůj píseček“ na poušti je dost problematické, protože když si hraji na „svém písečku“ na poušti a někdo vedle mne „činí totéž“, tak si ve výsledku HRAJE NA MÉM PÍSEČKU!!! ;) :D :D

NN, tohle nedávám! ;) :D :D