Jak asi nesou andulky chované v klecích skutečnost, že nemohou létajíce shánět potravu a krmit jí svá mláďata?

Už jen přemístění do klece představuje pro andulky zátěž. Musí si zvyknout na nové prostředí a novou společnost, tentokrát lidí.

Samozřejmě, že létající tvor je vždy šťastnější než ten, který je „uvězněný“. Když mu majitel otevře klec, vyletí, ale může si snadno zranit křídlo. Určitě bude trpět bolestí.

Chovatelé by měli volnost nějak kompenzovat, třeba tím, že společný život s andulkou bude těšit andulku i chovatele. Vybrat klec, která bude andulce vyhovovat. Možná jí pořídit kamaráda., zajistit potravu i vodu. Viděla jsem u známé v kleci i hračku.

Aby chovatel částečně „zmírnil“ andulčin smutek, je nutné, abyste si ji získal a měl ji rád jak jsem uvedla výš.

Do myšlení andulek se neumíme vcítit, takže jen uvažovat,
–
"Historie chovu andulek v Evropě má dlouho tradici

V podstatě se sledovaly dva hlavní chovatelské cíle:

Němci převážně sledovali změny ve zbarvení peří a pravidla dědičnosti těchto změn.
Angličané kladli hlavní důraz na zlepšení harmonie tvarů a na velikost."

https://www.skol­nicasopis.cz/in­dex.php?cla=50

Myslím, že to snášejí velmi těžce. Jsou frustrovány, stresovány … prostě on se určitě najde někdo v EU kdo navrhne zákaz takového zacházení. Stejně jako cirkusy bez zvířat – klece bez ptáků.

To nemám představu, zato mám celkem dobrou o velikosti jimi snášených vajec. To abych si snad jen pro účel blbé snídaně pořídil FARMU. ;) :D :D