Jak by mělo být dítě inteligentní a mít vysoké IQ, aby nemělo větší potíže se studiem gymnázia a netrápilo se tam?

Matesaxi, asi to s tou inteligencí nebylo zase tak horké, ne?

Mimochodem chce to silný žaludek poslat nadprůměrně inteligentní dítě zrovna na gymnázium. Namísto učení se mu tam dostane každodenní bití, nenávist a šikana. Je opravdu zvláštní prožít život v nenávisti a to jen pro vyšší inteligenci.

Tohle ale není právě o tom zda je nebo není dítě na gymplu. To samé může být na základce, na průmyslovce, i na učňáku. Typ školy je v tom poměrně nevinně. Maximálně mohou být konkrétní školy, kde má šikana „tradici“ a školy kde šikanu učitelé/vychovatelé řeší a školy kde na to kašlou…

„Inteligence je podle mně jeden z rozumných předpokladů..“
Myslíš že člověk s IQ kolem stovky může udělat gympl, když se bude snažit a nejedná se o nějáký hodně prestižní gympl?

Předpokládám, že ano. Ale musí to zas nějak vyvážit… Motivace, paměť, výdrž,…

Prosím nepřehánějte.

Bohužel tohle stále občas někoho potká. Záleží jaký kolektiv se sejde. Teď se na prevenci podobných jevů dává větší důraz než třeba před 20–30 lety. Rád bych věřil, že podobné zkušenosti jsou dávnou minulostí, ale bojím se, že i dnes se najdou takové případy ☹
Bohužel se to začne dít malému školákovi, který netuší která bije, co je správný vzor chování a co by se s tím dalo dělat. Ani děti okolo neví pořádně co je špatně a co dobře a pokud někdo nezasáhne začnou brát za normu to co je ☹ A zvenčí z pohledu laika se těžko rozliší co je normální dětské kočkování a co už je problém ☹ O školní kolektiv by se měla postarat škola, tj. učitelé, podle potřeby ve spolupráci s rodiči či psychology, ale …

Bohužel jsme ve třídě měli také případ někoho kdo se odlišoval. Nečelil fyzickým útokům, ale psychickým ano. Nese si to ssebou stále a já ani nevím jak se mu omluvit. Myslím, že jsem se na tom přímo nepodílel ale byl jsem jeden z mnoha co stál stranou a vůbec nevěděl co by se s tím dalo či mělo udělat.

Cpaní houby na tabuli do úst, strkání plesnivého ovoce za tričko/kalhoty, vysypání odpadkového koše – za tričko, kalhoty, do penálu, nebo do batohu. Rozmazání ovoce po obličeji, máchání obličeje ve výkalech, polití močí, rány pod plíce a žebra, lámání tužek, bytí jídlem, penálem, batohem, … Válení věcí v bahně, trhání oblečení, propichování pití, nucení jezení kříd, sypání papriky do očí, šlapání po mě, cpaní zadku do obličeje, … Kdy jsem to prosím já přehnal? Co jsem jim provedl? Bez peněz, bez zastání, hladový a neustále v depresi ze šikany. Jak tohle může jen tak někdo provádět lidské bytosti?

Nepřehánějte? Po 14 letech šikany? V první třídě přisednete k dívce na jedno z prázdných míst a ta se zle podívá: „UUh. Tady sedět nebudeš ty ubožáku!“ Od té doby máte uvítací výbor před školou, každou přestávku nahánění po chodbách a každý den posměch a čistou nenávist. 80 % spolužáků pouze přihlíží a maximálně občas pronesou něco jako: „Ale to už stačilo – ne?“ „Nech toho prosím tě.“ Kdo tu šikanu zastaví? Spolužáci – ne. Rodiče – ne. Učitelé – ne. Nic mi nevykládejte – já si to prožil. Byl jsem chudé dítě bez svačin a nobl věcí, no a ještě chytřejší. Snaha zničit mne byla opravdu nesmírná. Od prvního stupně se k šikaně měly pomalu všechny ročníky, především 8. a 9. třídy. 10 let jsem slyšel jenom nadávky, ponižování a nenávist. Špatně jsem chodil, špatně jsem mluvil, špatně jsem se smál, … Jedno kolik brečím, jedno kolik prosím, jedno … Prvňák , nebo deváťák, nebo dospělý – jedno kolik brýlí, penálů, pravítek, tužek, baťohů, triček, … vám zničí – nikdo nepomůže a nikdo to nezastaví. Být šikanován pro inteligenci – je mi 25 let a nikdy nezapomenu na slova té dívky, ke které jsem si v první třídě přisedl. Nikdy nezapomenu bolest, bezmoc, modřiny, nenávist, pokřiky, nadávky a jména. Každého nového člověka jsem měl na chvíli jako přítele, ale pokaždé si zvolili šikanovat mne, než být součástí šikany. Proto jsem vždy zůstal sám – nikdo to nikdy nezastavil. Jenom já se pokusil zabít. Takové jsou ty „normální“ děti. Nikdo mi nenamluví, že je to o jednotlivcích, když jsem to viděl na 3 školách a vždy se zapojením většiny tříd.

Oni znali vaše IQ? Jak ho zjistili, že vás kvůli němu šikanovali?

Maresaxe nešikanovali kvůli IQ, ale protože byl (je) jiný. Nevěřím mu ale, že v dnešní době (resp. před 10 lety, kdy se to mělo dít) nikdo z dospělých údajně šikanu nechtěl řešit.

Ne, neznali hodnotu mého IQ. Oni nechápali základní matematické vzorečky a výklad učitele. Vadilo jim, že někdo jiný prospívá bez potřeby zápisků, nebo přípravy.

A to věděli jak že se nepřipravujete doma?

Hlod za hlodem. Nezapisoval jsem si nic z hodin, nenosil jsem učebnice/sešity – pradoxní cyklus, protože mi je ničili … Hlásil jsem se na každou otázku učitele a vždy jsem znal odpověď. Prostě jsem nevěděl na prvním stupni, že někoho mohou nenávidět za správné odpovědi. Když už jsem to věděl, byl jsem v cyklu šikany. Když se psaly testy, měl jsem sepsáno hned po obdržení, když se učitel na cokoli ptal, znal jsem odpověď, když byly domácí úkoly, napsal jsem si je hned o přestávce, …

Mimochodem 12–17 % populace má nadprůměrnou inteligenci. 68 % populace žije v přesvědčení, že jsou inteligentní až nadprůměrně inteligentní. 82 % rodičů vidí ve svém dítěti potenciál. Smutnou skutečností je, že ti, kteří ví nejméně, považují své znalosti za výjimečné …