Domnívám se, že žádný kronikář nepíše, ani nemůže psát úplnou pravdu. Každý je nutně poplatný době a dodržuje zásadu – čí chleba jíš, toho píseň zpívej! I kdyby chtěl psát pravdivě, určitě ho někdo kontroloval. Navíc kroniky se opisovaly – chyby při čtení, nebo písaři využívali fantazie, vymýšleli si (Václav h8jek z Libočan, který přivedl praotce Čecha na horu Říp). Proto také Jiráskovy pověsti jsou nepřesné.
O poplatnosti době svědčí kroniky 2. poloviny 20. století, jejichž zápisy podléhaly kontrole a fakta se překrucovala a upravovala, zamlčovala se pravda.
Ať už jsou informace pravdivé či nikoliv, ty starší jsou dokladem vypravěčského umění a vytvářejí určité představy o období, které kronikáři zachytili. Někdy je třeba číst i mezi řádky.
Jenže současná věda je vyspělá, zkoumá, srovnává a zjišťuje, že to, co platilo, už dávno tak není. Pravděpodobně.
Doplňuji:
Ad jmhad – první kroniky byly všechny uměleckými díly, vůbec se nedají srovnávat s kronikami dnešními. Alois Jirásk byl sice spisovatel, historik, ale své pověsti čerpal z Hájkovy kroniky, která je historicky bezcenná.
Další známí kronikáři a kroniky: Zbraslavská kronika, Petr Žitavský, Daniel Asam z Veleslavína atd.

Dalším typem jsou obecní kroniky, do nichž se zapisovalo to, co se kde dělo. Nebudu se víc rozepisovat. Jak jsem pochopila z otázky, o tyto kroniky tazateli nešlo.

Zmínila jsem se jen o českých dějinách.

Upravil/a: annas

Ty si pleteš kronikáře se spisovatelem.Kro­nikář zaznamenává události tak,jak se staly a nemá potřebu do příběhu vkládat jakékoliv své myšlenky či komentáře. Spisovatel má svoji fantazii,kterou vloží do příběhu.Jinými slovy,Jirásek měl bujnou a hezkou fantazii,která ale nemá se skutečností nic společného.Viz přepracování F.R.Čechem.

Zajímavá otázka. Napadá mě k tomu jedna příhoda z mongolských dějin, kdy údajně jedna událost byla ve dvou různých kronikách popsána úplně opačně. Ve skutečnosti /obecně přijímaná pravda/ se stalo to, že Džamucha porazil v boji Čingischána, zajal desítky jeho důstojníků a ty nechal zaživa uvařit v kotlích. Mimochodem, moc si tím u veřejného mínění nepolepšil. Pro vysvětlení ještě je nutno vědět, že Mongolové podle svých mýtů pocházejí z vlka a laně.
Ale v nějaké čínské kronice se prý dochoval úplně jiný zápis. Podle něj Džamucha v boji naopak prohrál a na útěku chytal z hladu, vařil a jedl vlky. No, trochu to ten kronikář popletl, no.

Jinak si myslím, že jsme hodně odkázaní na to, co nějaký kronikář před staletími napsal a nezbývá, než z toho vycházet. Co si vymyslel a přibarvil, zatajil se asi moc nedozvíme. Leda zase porovnáním s dalšími kronikami, které popisují stejnou událost. Jen si tu historii pak v nějakém dokumentu můžeme zase záměrně poupravit. Třeba jsem viděla dokument o Čingischánovi, kde když mu přišli unést ženu, tak utíkal až z té vřavy boje. Ale Tajná kronika Mongolů, ze které by měli filmaři vycházet, popisuje událost jinak. Č. utekl ještě než ti únosci dorazili. Bylo to v té době úplně normální, jinak by bylo po něm. Jenže dnešní filmaři prostě nechají ty únosce přijet až do tábora a Č. utéct až když jako fakt vidí, že boj nemá smysl. Mě tohle mrzí, protože mám pocit, že ti filmaři podceňují diváka, že by asi jako nepochopil, proč se Č. utekl tak rychle a s útočníky se tváří v tvář vůbec nesetkal. A ve filmu Mongol Čingischán, tam by se dalo vytýkat mnohem víc.
Co tím chci říct? Nejen staří kronikáři nemuseli vše zaznamenat přesně, ať vědomě nebo nevědomě, ale to už se nedozvíme. Ale nakonec nám spoustu těch zaznamenaných událostí ještě zatají nebo překroutí ti současní tvůrci dokumentů a další co nám ty dějiny popisují.
Navíc se taky obraz o jednotlivých historických postavách mění v době. V renesanci byl Č. některými autory vnímán celkem dobře, ale později v osvícenství z něj udělali hrůzáka.
Jsme odkázaní na to, co nám kdo řekne a na známé písemnosti. Tajná kronika Mongolů byla objevena docela pozdě, přitom je celkem zásadní. Ale taky nepopisuje všechno, některé věci úplně vynechává.
Nejlíp by bylo tam být a vidět to na vlastní oči, co?