Jak je možné, že starší generace znali tolik písniček, a provozování nebylo tak časté jako dnes?

Ony ty staré písně byly melodické a měly dobré, snadno zapamatovatelné texty. U těch dnešních mně melodicky i textem zaujme málokterá

Mimo ostatní známé příčiny existují taky konspirace, že paměť, soustředěnost a vůbec celkové rozpoložení tvora, jeho duševní pohodu a klid dnes velmi negativně ovlivňuje přehršel všech těch bezdrátových sítí, přičemž stále přibývají další a další. A jak víme – na každým šprochu pravdy trochu..

… protože tehdá se v hospodách kouřilo, chlastalo a zpívalo … pak se začlo čumět na bednu a dnes se brouzdá po netu…

Píšete, že Vaše babička hrála skladby z not. Měla tedy z čeho hrát, proto
znala všechny ty písničky. Ze „zpěvníku“.
Babička ze zapadlé vísky v JČ, která neměla žádný hudební nástroj o
„Hašlerkách“ ani nevěděla. Uměla však mnoho lidových písní, krajových
i ty, které později vyhrávaly některé dechové orchestry. Plzeňská babi zpívala
stejnou písničku, s jiným textem :)
Co Čech, to muzikant. Všude bylo několik nadšenců, mnozí si takto přivydělávali.
Zejména na vesnicích se lidé hodně družili a scházeli na tancovačkách a jiných
akcích, včetně církevních, procesí apod. Oblíbené lidové se hrály na svatbách
i na pohřbech, zpívali všichni.
Dralo se peří. Při všem se zpívalo, přítomné byly i děti.
Ženy si zpívaly při práci, na polích nebo ve fabrikách. Zpívaly se ukolébavky
dětem. Vánoční koledy (dnes je děti ani neznají). Jen pár ze školy, od rodičů
snad alespoň „Nesem vám noviny“ ;)
Můj děda sbíral lidové písně, skládal texty. Přidal 1 – 3 sloky. Mnohé hráli Babouci. Vždy když vidím u některých písní v textu „česká lidová“, vzpomenu si na dědův zpěvník. U některých i známých vím, že jsou „jeho“.

Zpívalo se u táboráků, na pionýrských (skautských táborech).
Ve školách při HV. Na každé škole v přírodě (/2× 14 dní během školního roiku)
jsme „vyli“ především české lidové. Vždy při několikakilome­trových vycházkách.
Také jsme zpívali Zlaté střevíčky (ne pouze Černé oči, Okolo Hradce, Na hradě Okoři
a Ach synku, synku, Pes jitrničku sežral, Generál Laudon…). Chytila jsi na pasece
motýlka, později Holubí dům, Balíček karet, Dajánu, Zahradu ticha, apod.

Upravil/a: da ny

Asi to bylo opravdu tím, že dostupnost kvalitních písniček nebyla bůhví jak velká, Kdo uměl na kytaru byl king, a nejednu okouzlenou holku jsem takto přemluvil. Začal jsem na lidové škole umění, ale po šesti letech mě hrát klasiky už nebavilo. Ale měl jsem kvalitní základ. Někdo koukal, co všechno jsem dokázal dělat s prstama a nebylo to jen rytmické vyluzování akordů. Dnes už neplatí „co Čech, to muzikant“ Dnes je to „co Čech, to čumil do mobilu nebo má sluchátka v uších“. Ach jo…

Taky se mi zdá, že dřív se dělaly lepší písničky. Mám rád hudbu s výraznou melodií a výraznými akordy v doprovodu a takovou hudbu nacházím převážně ve skladbách několik desítek let starých. Mám pocit, že skládat takovou hudbu se dnes moc lidí nesnaží. Dnešní tvorba mě většinou neoslovuje, raději poslouchám rokenrol, country a další starší populární hudbu.