Potřeboval bych pár věcí vysvětlit a pár si ověřit. V atmosféře je
u povrchu nejtěžší, nejstudenější vzduch s velkou hustotou.
V přibývající vejšce se hromadí teplejší vzduch smenší hustotou,
protože je lehčía má tím pádem menší tlak. Proč je teda
s přibývajicí výškou (na horách atd.) spíše zima?
Dále – sluneční záření nepředává teplo plynům – vzduchu, ale
pevným tělesům – zem. povrchu. Takže vzduch se neoteplí ze slunečního
záření, ale z toho, že otepluje zem. povrch (povrch přeměňuje slun.
energii na energii tepelnou, kterou pak ohřívá vzduch u země a teplo
stoupá výše. A pak oxid uhl. a vlhkost vzuchu zadržují teď už tepelnou
energii v atmosféře aby neuniklo do vesmíru. A to je pak skleníkový
efekt. Je můj popis správný?
A proč je ve větších výškách větší vítr?
Díky za odpovědi – jen pro chytré lidi 🙂
Zajímavá 0 před 3683 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Příliš mnoho podotázek.
Jen z hlavy:
Tvoje druhá podotázka odpovídá na podotázku první.
Skleníkový efekt v podstatě způsobuje nepřirozeně více CO2
v atmosféře.
Ve větších výškách je větší rychlost větru z důvodu otáčení Země
a také proto, že vítr není ovlivňován terénem.
Více viz jednotlivé otázky na netu.
0 Nominace Nahlásit |
Je to podstatně složitější.
http://geologie.vsb.cz/jelinek/tc-atmosfera.htm
Při povrchu Země snižují rychlost větrů, horstva.
0
před 3683 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
S tím skleníkovým efektem: hledej záření černého tělesa. Jde o to,
že povrch slunce, který na nás „svítí“ má něco kolem 5000–6000
stupňů. Maximálně vyzařuje zkruba ve viditelném a pak v ultrafialovém a
infračerveném spektru zejména blízkých viditelnému. Toto záření
atmosférou vcelku dobře prochází, ultrafialové je částečně
filtrováno.
Ale země nemá 5000 stupňů, ohřívá se na teploty řekněme –40 –
+40°C, přitom pak vyzařuje maximálně ve vzdálené infračervené oblasti a
toto záření je skleníkovými plyny odráženo zpět.
0
před 3683 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek