Jak jste spokojeni s dnešní úrovní našeho zemědělství? Kolik času jste věnovali informacím o děnív této oblasti?

Na vesnici v zemědělské oblasti žiji dost dlouho a dcera je chovatelka a trenérka koní v jiném kraji,nejlepší přítelkyně dvě-též podnikají v zemědělství­..A v naší knajpičce se probere kdeco,mám i informace z jiných zdrojů,takže se myslím orientuji poměrně dobře.Pokud se někomu stýská po plánovaném hospodářství,asi nepochodí.Farmáři se přizpůsobují zákonům trhu.Nic jiného jim tak jako jiným podnikatelům ani nezbývá,pokud se chtějí uživit.Pokud dnes někdo ještě „tradičně“ hospodaří tak,že drží hovězí mléčný dobytek,u nás prodávají mléko německým firmám,které platí lepší peníze,ale vyžadují kvalitu.Pokud někdo chová prasata na výkrm,prodává je většinou „ze dvora“ a tak je to s mnoha produkty,protože řetězce tlačí cenu pod výrobní náklady.Teď je všude „žluto“ protože se řepka vyplatí víc.Kdo pěstuje obilí,většinou končí pro svou kvalitu jako krmné nebo palivo. Potravinářská pšenice v mém okolí téměř neroste.Ovocnáři prodávají svým dlouholetým odběratelům do škol,školek a maloodběratelům,pros­tě se snaží obejít se bez překupníků.Dnes se mnoha farmářům vyplatí neobdělávat půdu,ale změnit status a mít pastviny a nich dobytčí jednotky (koně,hovězí,ovce atd,) a pobírat dotace. Dost známých si vyřídilo dotace a založili rybníky,jiní pěstují topinambury,vánoční stromky,a jakousi rychle rostoucí plodinu,která je určená jako palivo,jiný na svých pozemcích instaloval sluneční kolektory.Prostě podnikání v zemědělství je podnikání jako v každé jiné oblasti,rozhoduje zákon trhu,poptávky a nabídky.Nemají to sice zrovna jednoduché,jejich úspěch často záleží na rozmarech přírody,ale nikdo nikoho nenutí v této oblasti podnikat.Žijeme v konkurenčním tlaku a v době,kdy je nadprodukce potravin,takže asi nám hladomor nehrozí. Zemědělci sice nadávají na dotační politiku,na výkupní ceny,na nákupní ceny atd.ale mají mnohem více výhod od státu od možnosti dotací,daňové úlevy atd.než např.autoopraváři. Zemědělci v naší knajpičce sice nadávají,ale automechanika by dělat něšli,natož někde se nechat zaměstnat.Nadávají na politiky,na zimu,na sucho,na mokro,na dřinu, ale dělají na svém a návrat do JZD ani nepomyslí.Ostatně-nedaleko je „moloch“ družstvo a to má samozřejmě mnohem horší výsledky než drobní farmáři.Ale také mnohem horší produktivitu,přís­tup zaměstnanců atd. Ve čtyři padla,před tím obýdek,poběrkovat na „jejich“ se vyplatí.U sou­kromníků je to zcela naopak.Je to složité,ale kdo to má dnes lehké ?…:D
Doplňuji:
Ještě dodávám,že i chov daňků,pštrosů atd.je dost na vzestupu.Hodně farmářů nabízí své produkty na farmářských trzích a v mém okolí,pokud se ovoce neprodá,tak se zkapalní.Pálenka nebo 100%šťávy jsou dnes v oblibě a vydrží uskladnění.Prostě prvovýrobce to má vždy horší,ale musí se podle toho zařídit.

Upravil/a: anonym

Ako poľnohospodárstvo (zemědělství), veď všetko je chémia.
Niekedy mám podozrenie, že aj tie pasúce sa kravy sú iba atrapy.
A všade nasadená repka.
Bohvie, čo to vlastne jeme.

Asi nejsem po této stránce tedy kulturní,už svým časem nad tím nepýtvám . Bohužel dokud budou lidé takové zboží kupovat ,budou nám ho obchody nabízet, budou se dovážet šmejdy ze států -kde oni takové zboží nechtějí. Ale to nemá význam to probírat – zákaz takového zboží musí vyřešit „ti nahoře. “

Ano, přestože nejsem z hospodářského stavení, polnosti se u nás obdělávají pro mne od nepaměti. Táta něco zdědil, nebo spíš dostal z restitucí a máma něco (spíš několik hektarů) přikoupila… Takže od malička si pamatuju zdrcující horka na „plantážích“, furt se chodilo někam trhat plevel (zajímavé, že plody si nepamatuju, jen furt ta plevel! 😁 ). Pak jsem studovala zemědělskou školu, takže něco málo o tomto oboru vím.
Co se týče samotné zemědělské politiky u nás v ČR, to je vážně hodně smutné! (Konkrétněji by to bylo na hodně dlouhý článek a hodně dlouhou debatu).
Doplňuji:
K hanulce – souhlasím, ale obávám se, že nejde jen o zákaz někoho nahoře. Myslím si, že kdyby se to teď zakázalo, tak možná i umřeme hladem, neboť naše zemědělství je na tom dost bídně. Možná trochu svou vinou, ale hodně právě politikou, a politikou nadnárodní. Nejen dovozy, ale vůbec všemi smlouvami, kvótami, nařízeními a kdovíčím vším. Leccos se u nás zlikvidovalo a leccos má zahraniční majitele. Nedávno jsem si koupila sáček Mochovské zeleniny. Při pohledu na výrobce mne zaujala jakási rakouská firma. 🙂

Upravil/a: Marunka2

Spokojen v žádném případě nejsem už proto, že většinová část agropodniků hospodaří na pronajaté půdě a vůbec se nestará o její zvelebování, naopak doslova dosavadní úrodné lány huntuje. Klesá podíl humusu v půdě, pole jsou přehnojována dusíkem, jednostranně ničena monokulturami atd. Mráz mně nedávno přešel po zádech, když jsem zmíněné chování vytknul agronomovi zdejšího družstva a zajímal se o další osud zničené propachované půdy – těmto výtečníkům již léta pronajímám cca 5 hektarů.
Jeho odpověď byla lapidární – tento úhor pak vrátíme vlastníkům. Skutečnost, že ač majitelé „latifundií“ máme spolu s manželkou ve svých třiašedesáti létech k dispozici každý jednu tupou motyku, tohoto zlatokopa ani malinko nezajímala.....