Jak mají e-shopy vyřešeno dodávání zboží?

To je odpověď na dlouho.
Čtu časopis FC a již jsem tam četla několik článků o začátcích úspěšných podnikatelů i v oblasti e-shopu.

nakupují u velkododavatelů a ti zas u výrobců, velmi často dodávka i s dopravou na místo expedice

Začínající e-shop si zboží z Číny nedováží, protože prostě nemá šanci projít celým úřednickým kolečkem a obvykle ani nemá peníze na to, aby koupil tak velké množství.

V ČR existuje hromada služeb, které podnikatelům pomáhají. Nejférovější cesta vůči zákazníkům je, že e-shop nabízí zboží, které skutečně má na svém skladě nebo ho může dodat (ma zajištěné dobré zásobování z místních velkoobchodů). Potom malý živnostník sám, větší pomocí zaměstnanců nebo brigádníků opravdu balí zásilky a odesílá je přes různé dopravce.

Velkoobchody dnes nabízejí službu pronájmu e-shopu a následnou distribuci zboží, tj. zboží zabalí a odešlou dle přání zákazníka. Podnikatel potom jen fakturuje za prodané zboží a platí poplatky za služby jeho e-shopu poskytnuté. Žádné zboží nemusí mít na svém skladě. V tomto případě se podnikatel nechová jako zprostředkovatel prodeje a ručí za své závazky.

Různí dopravci naopak nabízejí možnost vytvoření skladu přímo u nich, zabalení zboží a odeslání. V tomto případě podnikatel nakoupí zboží a přesune ho do skladu dopravce (např. Uloženka.cz, Zásilkovna.cz).

Zprostředkovatelé, kteří nabízejí zajištění zboží z Číny i z ČR v podstatě nejsou e-shopy. Sice se tak tváří a matou zákazníky, nemají ale žádný sklad a za své závazky obvykle odmítají ručit.

Jinak řečeno: E-shop může dělat vše ve své režii nebo si nakoupí služby. V ČR je největší počet e-shopů na obyvatele v Evropě a prorazit s novým e-shopem, který bude nabízet běžné spotřební zboží je hodně těžké. 10 největších e-shopů tvoří více jak 80 % obratu celého on-line obchodu. O zbytek se dělí desetitisíce ostatních e-shopů. Drtivá většina z nich je ráda, že si něco vydělá.