Jak mohou zakročit stíhačky, pokud bylo uneseno dopravní letadlo plné civilistů?

Jednoduše letadlo zničit. Nabízí se zde však etické otázky, je li správně obětovat životy nevinný ve prospěch životů jiných nevinných. V případě 11.září si ale osobně myslím, že sestřelit letadla by bylo správné, protože lidé tam by zemřeli tak či onak a zachránili by tím tisíce životů. U 11.září byl však celou dobu problém v tom, že nikdo (pravděpodobně) neměl o ničem ani páru a po srazu prvního letadla do WTC se považovalo za leteckou nehodu, alespon do příletu druhého letadla. To už snad lidem došlo hned.

Jednoducho, aj piloti sú vojaci, ktorí plnia príkazy svojich veliteľov. Vojenský pilot sa nesmie riadiť svojim citom, ale príkazom nadriadeného…

K vami predpokladanému činu tj. zostreleniu civilného lietadla pilot musí mať overený a potvrdený príkaz svojho veliteľa a musí ísť o jedinú, poslednú možnosť, ako zabrániť väčším škodám v zmysle vojenských predpisov…
tak akosi sa to dá prečítať „v pote a očiach zúčastnených“, ak veríme rôznym akčným a psychologickým záberom tváre pilotov a veliteľov vo filmoch s touto tematikou

oneskorený dodatok v diskusii

Upravil/a: led

… asi tak, jako kdysi sověti >>> sestřelit, je to docela snadný velký neohrabaný cíl …

Máme několik druhů únosů letadel podle cíle únosu. 1. získat pozornost – média, 2. dostat se od někud někam – emigrace, 3. získat majetek – výkupné, 4. udělat z letadla skoro dokonalou a lacinou zbraň. Možná ještě něco. Už jen se rozhodnout, ve kterých případech přistoupit k definitivnímu řešení. A jak ty cíle únosu rozpoznat? A voják – pilot. Ano, musí vždy plnit rozkazy, protože jeho velitelé viděj situaci v širších souvislostech, mají jistě více komplexní informace pro kvalifikované rozhodování. Pilot je jen jakýsi prst na spoušti. Ale v dané situaci taky oko veleitele. A psychika vojáka? Je známo, že na stroj se zaútočí snáze, než na člověka (teda jsou i vyjímky, ti nejvýkonnější velitelé toto nemají a naženou na smrt celé hordy svých vojáků. Mnoho jich i přežije, ale útok bývá v širším vojenském pojetí úspěšný). S tím souvisí třeba i vzdálenost, kdy je běžný člověk kvalitně zaútočit. Zpravidla je to taková vzdálenost, kdy ještě nelze rozpoznat mimiku protivníka. Pak už to bývá psychicky mnohem těžší.

Jde o to, jaké by letadlo představovalo nebezpečí. Sestřelení je jedna z posledních, krajních, možností.

Filmů s touto tématikou existuje dost, v praxi by to tak sice nevypadalo přesně, ale tak nějak podobně by mohlo.