Jak může kus pole v katastru patřit mnoha lidem?

Je to snadné. Kdysi pole patřilo jednomu majiteli. Díky dědictví, darům a prodejům se dále dělilo a dělilo. Neni to nic nezvyklého. U nemovitostí je to zcela běžné. Třeba jsou rodinné domky a je tam několik majitelů. Některému z nich třeba patří 1/36 domu.

Dedičstvo podľa zákona.

Dřív to patřilo jednomu sedlákovi, který mohl mít třeba 5 dětí. Tomu to komunisti sebrali a v restituci to dostaly ty jeho děti. Jenže tenkrát to už byli třeba padestníci a šedesátníci. Rozlezlí po celé republice. Pak to ze zákona zdědily jejich děti – vnuci, kteří jsou ještě víc rozlezlí po republice. Někteří možná ani netuší, že mají dvacetinu nějakého kusu hlíny, kdesi na druhém konci země. A teď si vemte, že když by si to někdo chtěl od těch dvaceti lidí koupit nebo pronajmout, to je prakticky nemožné, často jde o lidi, kteří se ani nestýkají, bydlí jinde než v trvalém bydlišti atd. Jednou s tímhle budou možná velké problémy a dá se říci, že je to kvůli komunistům, kteří lidem půdu sebrali a když byla vrácena jejich potomkům, tak už o ni neměli žádný zájem, zdaleka na ní nelpějí tolik, jako jejich dědové – sedláci, kteří zachování celistvosti vlastnictví řešili zpravidla závětí.
Např. já jsem taky mohl v dědickém řízení získat šestinu několika bezvýznamných kousků hlíny asi 250 km od mého současného bydliště. Dohodli jsme se však, že to necháme napsat na bratra, který má aspoň polovinu. Nepsaná dohoda je, že kdyby na tom náhodou nějak zázračně zbohatl, tak se s námi podělí. 🙂