Jak nebýt pseudomoudrý, hlupák, blb a vůbec. zbytečný tvor?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Ty zase řádíš.

Nikdo není zbytečný tvor, vždy je na světě někdo, kdo tě má rád, kdo tě potřebuje:-))

A pseudomoudrý, hlupák a blb, tak takové věci neřeším:-))

Pojmy jako moudrost nebo hlupáctví jsou relativní. Podobně jako dosažené vzdělání. Kdybyste se ocitl s dnešním průměrným středoškolským vzděláním v desátém století, platil byste za génia a mohl zastávat špičkové posty. Ovšem pokud byste neskončil na hranici jako ztělesnění Satanovo. Podobně když Vám dneska dá nějaká societa najevo, že jste blb a znamenáte pro ni přítěž, můžete být přínosem v jiné, která je na tom hůř než Vy. Možná to nebude tak špatné řešení, protože společnost, která se k Vám takto zachová asi sama bude s moudrostí na štíru.

Záleží na tom, kdo Vás označí za hlupáka. Může to totiž být nějaký chytrák a náfuka, který na Vaši hloupost usuzuje z toho, jak Vás napálil. V tom případě ovšem nejste hlupák, možná jste člověk důvěřivý, dobrosrdečný a v dané věci nezběhlý. Hlupák je on. Krátkozraký sobec, který nedomýšlí důsledky svého chování. Kdo je tedy zbytečný, neřkuli škodlivý tvor?

Totéž co o chytrákovi platí i lidech nadanějších, rychlejších nebo z různých důvodů „úspěšnějších“ než je průměr v dané společnosti, kteří, místo aby těm méně nadaným pomáhali, se nad ně povyšují, odmítají se s nimi zdržovat a nazývají je hlupáky. S moudrostí nemají nic společného, neboť si ani neuvědomují, že se podílejí na tom, jaké budou mezilidské vztahy, v nichž sami budou nadále žít, stárnout a pozbývati svých předností. Nemluvě o tom, že je již zítra můžou pozbýt v důsledku nějaké nemoci nebo úrazu, nebo je odstaví někdo ještě „úspěšnější“. Nebýt hlupákem a blbem pak znamená nechovat se shora kritizovaným způsobem.

S moudrostí je to těžké. Jistě je správné usilovat o to, abych se stal co nejmoudřejším. K tomu vede vzdělávání, získávání zkušeností a přemýšlení. Hlavně o tom, jak se stát užitečným i pro ostatní a taky podle toho jednat. Možná také ještě něco jiného. Ovšem moudrým se nikdy nestanu. Jaké to je být moudrým, nikdy nepoznám. Protože pocit, že jsem moudrý, znamená, že moudrým nejsem. Za moudrého můžu označit někoho jiného. A záleží na něm, zda pozná, jak dalece to myslím upřímně nebo zda mu jen mažu med kolem huby. Je smutné, že být v očích druhých moudrým nemusí být moc moudré.

Konec pseudomoudrých úvah a hajdy do hajan 🙂

Nedělat ze sebe to co nejsi a zůstat tím čím jsi

Asi to chceš slyšet. My Tě máme rádi, pro nás jsi potřebný, jsi chytrý a neblb ( a neblbni ). 🙂