Jak oslovit osobu která se představí jako Jarmila Vávra?

Zřejmě s jedná o ženu, takže paní Jarmilo.

Nemusím nikoho oslovovat. Přijdu, pozdravím Dobrý den. Tady to máte opravené, dostanu tolik Kč, zaplatte a podepište. Na shledanou.

Naše legislativa rovných práv běžně počítá také s babo chlapy čili správně česky bude nejspíše paní/slečno Vávro.

Paní Jarmilo, popřípadě paní vávra. Co je na tom nezvyklého. Setkáváme se s tím často.

Nevíte?
Je to tak trochen politování hodné (že nevíte/váháte)…;-)
Ten Váš popis, jak ona osoba vypadá je neprosto zbytečný, nám lhostejný…
a úplně nepodstatný!
Kdo, nebo co je „Jarmila Vávra“ (zda ono, motýl mebo něco jiného nevíme
a je nám fuk a Vám může být též.
Důležité je jak se cítí, jmenuje (!) a představuje.
Pokud je to „Jarmila“ – cítí se, je to, chce to být ŽENA.
S „paní“ se nic nepokazí, ani u slečny (pokud nás opraví(upozorní – respektujme.

Jestli je celé to „hukyky/“, v otázce, pro příjmení Vávra, je otázka z řady
těch „zbytečných“.
Řada žen nosí/má své příjmení v mužské podobě (bez toho balastního _pvá),
což je ve světě obvyklé i samozřejmé… Je to prostě paní Vávra (nepřechyluje se)..
Trochu důvěrněji pak paní Jarmilo.
Zda je pohlaví ženského od narození nebo ne, je naprosto nepodstatné, stejně
tak, jako vizáž, nebo oblečení. Žádnou senzaci, bych z toho nevytvářela 😛

Upravil/a: da ny

Pokud vám někdo určitě neřekl, jak se má oslovovat, je bezpečné začít s „paní“. Takže byste mohl říci: „Paní Vávro, jak se máte?“ nebo „Dobrý den, paní Vávro“. Pokud vám někdo představí sebe s křestním jménem, můžete použít křestní jméno. Například: „Jarmilo, jak se máte?“ Ale pokud se setkáte s někým poprvé, je nejlepší být formální, dokud vám tato osoba nenabídne, abyste jí oslovil/a jménem.