Jak ovládat myšlenky.

ad Wang,
zaujímavo podané, rozum projektor – myšlienka obraz na plátne.
Predsa len je malý rozdiel medzi ľudským rozumom a technickým zariadením projektorom. Zámerne nepoužívam výraz hmotný mozog, ale nehmotný rozum. Tá myšlienka totiž vzniká práve v tom rozume a tu je základný rozdiel, do projektoru tú myšlienku -obraz- treba určitým spôsobom vložiť.

Použil jsem zjednodušení.
Dovol abych tě poopravil v jednom. Myšlenky vznikají v podvědomí – ne v „rozumu“ (realitu kolem nás taky z mnohem větší části načítáme spíš podvědomě, než vědomě), to je to vkládání obrazů, které ani nezaznamenáváš, děje se každým okamžikem a jsou to obrovský soubory dat (takže „krmení projektoru“).
Rozumem, o kterým mluvíš, kontrolujeme ve skutečnosti jen malý procento myšlenek. Je to obrana proti poškození, ochranný filtr. Prostůrek v hangáru na vzducholodě, který „si můžeme řídit rozumem“.
Mozek – naše podvědomí je jako houba (mycí ;) ), vstřebává všechny podněty z okolí, co jsme viděli, cítili, slyšeli, řekli a představili si atd.
Obyčejná vůně parfému nám třeba připomene milovanou osobu, která je vzdálená tisíce km v současném světě nebo dokonce i v minulosti a naservíruje nám klidně konkrétní okamžik, kterej jsme prožili před 15ti lety a navzdory rozumnému (rozumovému)vys­větlení i dnes citíme ten pocit jako by se to právě dělo.
Tohle rozum nepobere, tohle rozumem nekontrolujeme… stejně jako nekontroluje naše životní funkce (dýchání, tep) nebo instinkty, pocity.
Proto není třeba zabývat se každou myšlenkou, která se objeví, ani to není možné.
Možná pomůže uvědomit si, že když tu myšlenku pustíme, aby odplynula, najdou se jiné nové, lepší.
Je to projektor, který nám dává nekonečnou inspiraci, ale neměli bychom se kvůli jeho projekcím moc a hlavně zbytečně trápit.

Sám to píšeš přesně:
„Rozum pak musí rozhodnúť či myšlienku pozrieť, alebo myšlienku nepozrieť“.