Jak se dříve měřila nadmořská výška např. nějaké hory, když ještě nebyla GPS a lidstvo neumělo létat?

Tomu využití GPS družic pro určení nadmořské výšky nějak nerozumím, podle mně se využívají radarová měření – zpoždění odraženého signálu.

BTW – radar…
😉
Houbeles – GPS jsou přijímače, pasivní, nikam nic nevysílají (ty brdo, dovedeš si představit intenzitu elmg. signálu, pokud by GPS fungovala jako aktivní radar??)

• co by na to říkala baterka GPSky?
• kde by GPSka měla anténu schopnou ten výkon vyzářit?
• kdo by pohřbíval mrtvoly uživatelů GPS?

😉

Já jsem psal GPS družice, ne GPS přístroje.

Aha, omlouvám se, nějak jsem to zplantal…
Ale problémy tvého ´řešení´ definuju taky…
i. družice nemají elektrárnu (aktivní radar sežere hodně)
ii. družice nemají extrémně výkonné počítače (zaměřit všechny GPS přijímače a odpovídat jim – víš, co by to bylo? (příkon, hmotnost)
iii. elmg. šum
…
___
Ne, fakt je to tak, jak píšu…
😉

Ale ano, družice mají elektrárnu – solární články. Jak jinak by vysílaly rádiový signál? Nejde o aktivní radar. Není třeba aby byl silný, jejich parabolky mají pár decimetrů v průměru. A polohu myslím vypočítávají přijímače na Zemi (GPS přístroje). To zvládne jeden čip.

Nepoužívají radar. Potřebná data dostávají ze země.

Radarové měření je použitelné jen pokud jseš nad mořem. V letectví se bere barometrická výška. Ta letadla kterým barometr ukazuje stejný tlak jsou na stejné výšce. V horách, kdyby měli udržovat stále stejnou výšku nad terénem, by se jim to letadlo při těch změnách stoupání/klesání nejspíš fyzicky rozsypalo. O žaludcích cestujících nemluvě 😉

Pokud vím, tak pro výšku mají ještě dva způsoby. Ve větších výškách a při cestovním režimu berou nějaký univerzální (světový) přepočet tlaku na výšku, ale pokud jsou nízko v blízkosti letiště (a přistávají nebo vzlétají) dostávají z letiště informaci a aktuálním tlaku na letišti a výškoměr v letadle podle toho kalibrují aby dostali správnou výšku nad letištěm.

GPS signál se pro „výškoměr“ použít dá, ale v letectví jej pokud vím nepoužívají (max jako záložní při nějaké poruše). Při využití 2 družic dokážeš určit plochu na které se pohybuješ. Při využití 3 dostaneš křivku. V tomto režimu může GPS odhadnout polohu na základě znalosti, nebo alespoň přibližného předpokladu výšky ve které jseš. (předpokládá že jseš na povrchu země). Při využití 4 už GPS dokáže zjistit bod (nebo několik – zpravidla 2 – pravděpodobných bodů – a ten bod který vychází na několik desítek tisíc kilometrů od země zahodí jako nesmyslný). Příjem z dalších družic potvrdí správnost daného spočteného bodu a příp. jej ještě o něco zpřesní (např. eliminuje chybu měření z důvodu příjmu odraženého signálu některé z družic)

Musím odporovat…
😉
V letectví (IFR) se k učení polohy letadla používají odpovídače (podobné GPS) a k určení výšky radar.
Pouze při přistání se užívá i barometrický výškoměr – a ten je vždy nutno bezprostředně předtím kalibrovat na lokální podmínky…

Co já vím, tak primárně se k určení výšky letadla používá právě barometr (resp. je vyhodnocen z pitotových trubic v rámci výpočtu výšky a rychlosti). Odpovídače se používají pro zjištění polohy pro účely řízení leteckého provozu (radar pro RLP) – nikoli pro zjištění polohy letadla pro účely posádky. A tyto odpovídače ani radary nijak výšku nezjišťují, odpovídače info o výšce získávají právě z barometru a odesílají v odpovědi zpět „radaru“, ten ji pak předá i se zjištěnou polohou na RLP.

Barometr + pitotky – jo, pro letce v definované (definovatelné) poloze (dříve stihači, dneska třeba akrobaté…).
A v definovaných podmínkách (místní atmosferický tlak).
___
Jinak je to – prý – nejsem letec – opravdu ten radar…

výšku určují všechna letadla podle tlaku. Prakticky se drží na jim určené hladině tlaku vzduchu aby se nesrazili. Pokud poletí na střídačku přes oblasti tlakových výší a níží, nalétají ve skutečnosti hezkých pár výškových kilometrů přestože se budou držet stále ve své letové hladině. Pokud by nějaké letadlo pro určení výšky používalo jiný systém začal by být chaos a letadla v blízkých přidělených letových hladinách by si navzájem lezli do zelí. Radar používá ŘLP a pak letadla mají ještě nějaké radarové systémy pro protikolizní kontroly (varování před kolizí s letadlem či zemí). Ale primárně výšku pro přístroje v kokpitu a autopilota měří jen a pouze barometricky. Viz odkaz na wiki o trochu níže…

http://cs.wiki­pedia.org/wiki/V%C3%BD%C­5%A1ka_(letec­tv%C3%AD)

Pokud nastavíme na výškoměru standardní tlak QNE – 1013 hPa (760 mm Hg), bude ukazovat letovou hladinu (FL – flight level). Letové hladiny se udávají ve stovkách stop (př. FL100 = 10 000 ft). Atmosférický tlak a (tím i QNH a QFE) se mění s časem a zeměpisnou polohou. Z toho plyne, že letová hladina není „rovná“, na každém místě má jinou nadmořskou výšku.

Jo a přístroje GPS měří výšku barometricky (méně přesně).

Jen některé speciální přístroje mají kromě GPS i barometr. Běžně dostupné (navigace, mobily apod. ) přístroje barometr nemívají.

Jo, to máš pravdu, to mívají ty turistické.

běžné turistické barometr nemívají, dražší ano. Barometr mívají např. přístroje pro amatérské létání (rogalo, křídlo apod…)

na leteckém bazaru je mají v kategorii „sdružené – GPS + vario“

Keplere, NE…
😉
Barometr nemá s GPS nic společného, navíc je vhodný jen ´poměrově´ (tedy změří dosažené převýšení) a jen v krátkém časovém úseku (než se v místě změní atmosferický tlak vlivem jiných faktorů)…
___
GPS

• využívají info z družice, která ´zná´ svou polohu, GPS dostane info o vzdálenosti od ní a čase – kdy
• jedna družice GPS přijímači definuje kouli (kulovou plochu)
• dvě družice dvě koule, tedy jejich průnik – kružnici
• tři družice tři koule, tedy jejich průnik, dva body (to už je obvykle postačující pro určení polohy při porovnání se známou mapou)
• čtyři družice čtyři koule – jeden bod

___
Dodám:

1. uvažuju ve třírozměrném prostoru
2. každý ze signálů podléhá zkreslení, takže výsledkem není bod, ale spíše prostor (s každým dalším signálem lze prostor upřesnit – zmenšit)

Jak už jsem psal výše, některé GPS přístroje jsou vybaveny i barometrem. Tomu určení bodu pomocí 4 družic už asi rozumím.

GPS s barometrem – lákadlo pro kupce, podle mne k ničemu… Zejména jde, asi, o hodinky (a podobné ´miniatury´)…
😉

Snímání barometrického tlaku je velmi jednoduché, není to žádné hi-tech. Mají to i ty nejlevnější meteostanice za pár stovek. Tak proč by to nemohly mít GPSky, chytré mobily nebo i hodinky?