Jak se dříve mohl stát člověk rytířem?

Dobré odpoledne, můj mladší bratr čte pořád nějaké knížky o středověkých rytířích a má pocit, že mu můžu odpovědět z titulu starší sestry na všechno 🙂 . Teď mne moří s výše uvedenou otázkou. Už jsem si našla tenhle text, abych mu to vysvětlila:

http://www.zsvrchlickeho.cz/index.php/ukazky-z-vyuky/dejepis/96-jak-se-zilo-ve-stredoveku-aneb-jak-se-stat-rytirem

Jenom mi u toho taky vyvstala jedna nejasnost. Do bojů přece nechodili lidé neurozeného původu, tak pokud byli za odvahu pasováni na rytíře, tak co bylo s jejich původním šlechtickým titulem? Když byli například hrabata, vévodové apod.?

Děkuji předem za vysvětlení.

EDIT: Děkuji. Možná jsem se měla zeptat jinak. Mně jde o to, jaký byl rozdíl mezi šlechticem rytířem a nerytířem? Pokud jsem to dobře pochopila, tak vévoda, hrabě, kníže mohl být zároveň rytířem. Co to pro ně znamenalo a obnášelo na rozdíl od toho, když byli nerytíři? V textu, který jsem uvedla výše a taky v ukázce z knihy od Albatrosu je, že k rytířství vedla dvojí cesta, delší ( tedy výchova od dětství ) a kratší, když byl šlechtic pasován na rytíře třeba za zásluhy v boji. Tam to bylo prakticky asi okamžitě poté, co prokázal statečnost nebo udělal něco mimořádného. Ale jaký titul pak používal? Původní nebo byl už zkrátka a dobře v první řadě rytíř? Takže předtím třeba hrabě z XZY, pak už jen rytíř z XYZ? To je to, čemu tak úplně nerozumím, vlastně spíš vůbec. 🙂

Upravil/a: surikata001

Odpovědět

Zajímavá 1 před 2905 dny

Sledovat Nahlásit

Diskuze: napište první příspěvek

Nejlepší odpověď

annas

Záleží na tom, kterého rytíře máte na mysli, jak jsou uvedeni v odkazu
http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=ryt%C3%AD%C5%99+

"Ač je dnes silně zakořeněná představa rytíře jako statného bojovníka v lesklém brnění a na mohutném oři, vždy připraveného chránit vdovy a sirotky, bojovat proti zlu, samotný termín „rytíř“ během středověku od svého vzniku prošel několikerou proměnou.

Nejdříve to byl jezdec, bojovník (ritter). Později tímto slovem byl označován vybraný bojovník, ne ještě nutně šlechtic, poctěný pasováním. Pro doplnění, od vrcholného a především v pozdním středověku slovo rytíř (miles, pl. milites) označovalo i nižší šlechtu, která nemusela být vůbec pasovaná. Slovem rytíř byl označován také dnešní šachový kůň.

V raném středověku, co se týká rytířstva, zatím jen jako ozbrojené složky společnosti, nejsou uzavřeny profesní skupiny. Není výjimkou, že obyčejný rolník, fyzicky ovšem velmi zdatný, je vybaven šlechticem ke službě v jeho družině a s ním se dostat do okruhu (královského) dvora, kde by tento rolník mohl být povýšen do šlechtického stavu. Podobně ale ve stejné době se řada dočasných bojovníků vrátila zpět k zemědělství.

Vývoj ale směřoval jiným směrem, titul rytíř, který ve vrcholném středověku byl získán pasováním, byl stále více vyhrazen pouze pro šlechtu. V západní Evropě dvanáctého století se prvně objevují pravidla, že rytířem může být pasován pouze syn rytíře (a také šlechtic).

Pasování už není podmínkou pro vojenskou kariéru, ale jen pocta během vojenské kariéry, rytířských pasování zároveň v průběhu vrcholného a pozdního středověku rapidně ubývá, pasovaní rytíři se stávají určitou podskupinou v rámci šlechty.

Rytíře mohl teoreticky pasovat každý rytíř, u nás je doloženo pasování pouze panovníkem nebo jeho zástupcem, prvně v roce 1250 na popud Václava I. pražský děkan Vít pasoval na Velízi královského vilika (správce) Nedvěda (Medvěda)."

Více v odkazu od autora Jana Škvrňáka
http://www.e-stredovek.cz/view.php?cisloclanku=2005082303

Další zajímavý odkaz
https://www.crg.cz/sekce/historie/referaty/stredovek/krizove-vypravy/rytiri.htm

3 před 2905 dny

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi

led

Šľachtický titul rytiera mohol človek získať:
1 – rodovo – zdedením titulu
2 – za zásluhy – pasovaním
3 – svadbou – výnimočne

nehovorím o vojenskom titule šľachtica, jazdca – rytiera, ktorého zbraňou bola šabľa, alebo meč. Napríklad známi Traja (+1) mušketieri neboli rytieri, aj keď boli medzi nimi aj niektorí s vyššou šľachtickou hodnosťou, pretože ich hlavnou zbraňou bola strelná zbraň, mušketa.

1 před 2905 dny

0 Nominace Nahlásit

anonym

Rytířem se mohl stát výlučně mladý muž. Zpočátku se od něj nevyžadoval urozený původ, později se však stal základní podmínkou. Šlechtičtí synkové byli pro rytířství vychováváni již od dětství. Jako pážata a panoši sloužili významným šlechticům, a seznamovali se tak se zásadami života rytíře. Cvičili se také v zacházení se zbraní a v boji. Teprve když prokázali odvahu a statečnost ve válce, mohli být pasováni na rytíře. Zpravidla se tak stalo po první bitvě, které se budoucí rytíři mohli zúčastnit již ve věku kolem patnácti let. Později věk pasovaných jinochů stoupal.
Wikipedie

0 před 2905 dny

0 Nominace Nahlásit