Jak se jmenuje letectví provozované brouky?

V diskusi se ptáš na „let na tornádu“,v otázce ale nic takového není. Turbulence není tornádo. To že brouk letí „na místě“ ještě neznamená, že nevyužívá křídla pohybující se dostatečnou rychlostí. Stejně tak dokáže letět „na místě“ vrtulník 😉

Mosoj: „ale rozdíl rychlostí obtékajícího vzduchu na horní a spodní straně křídel.“ – tohle je podle mně hodně zavádějící zjednodušení. Jednou to někdo někde plácnul, někde ukázali jak je horní povrch křídla větší než dolní a že tedy ten vzduch nahoře se musí pohybovat rychleji aby se s tím proudem dole zas potkal správně,… ale tam je taková spousta věcí, které zkrátka nesedí...... Co třeba paraglide, a rogalo – mají křídla s (téměř) nulovou tloušťkou, takže ten vzduch ani nemá „důvod“ putovat po povrchu horní plochy rychleji, protože to „stihne“ i tak… A přesto ty věci létají.

Chlapče, chlapče. Na rozdíl od tebe jsem na letadlech pracoval a musel jsem absolvovat nějaké zkoušky, než mně na letadlo pustili. Věz, že platilo a stále platí, že součin rychlosti a tlaku je konstantní. Toť je ten zázrak vzniku vztlaku na křídle. Jistě jsi již pochopil že záleží pouze na tvaru křídla nikoliv na jeho tloušce. Pokud tomu stále nevěříš, tak se někoho zeptej k čemu jsou na křídle vztlakové klapky!!! a proč se vysouvají pouze při přistání!!

Dědku, dědku. O proudění kapalin něco vím, i když jsem se jím pracovně nezabýval. Vážně by mně zajímalo odkud máš „platilo a stále platí, že součin rychlosti a tlaku je konstantní.“ Můžeš dát odkaz?

Dochy Dochy ty máš v hlavě dobrej zmatek. Rogalo je křídlo tlustý jako kráva a ty tam vidíš nulovou tlouštku. Doporučuju ti, přečti něco o plachtění lodí.
Já to tema uzavírám, na tohle nemám sílu

Od kdy? Oni do rogal začali montovat křídla s plným profilem? Já měl za to, že je tam plátno s výztuhama. OK, tak když se Ti nelíbí rogalo, co mi řekneš na paraglide?

To Matesax: nechtěl jsem urazit. Ano o Titanus Giganteus jsem nepsal, je totiž vyobrazen hned pod mou otázkou. A teď konstruktivně. Chtít po Boeingu, aby odstartoval kolmo nelze, zatížit ho panceřovým exoskeletem, to už vůbec. A přes to, střevlík to dokáže. Letí na tornádu. K tomu už jsme se dopracovali díky mosoj. Teď pozor, ne všichni brouci padajÍ. Svatým grálem v robotice je vyrobit dron s leteckým mistrovstvím mouchy. Otázka je stále stejná. JAK SE NAZÝVÁ LET NA TORNÁDU

Uvedl jsem svůj zdroj a nikoho neurážel. Nevím k jakému závěru jste dospěl a proč. Ano brouci jsou překvapivě lehčí než ptáci. Jinak nic o prvohorních potvorách jste nepsal. Četl jsem články ohledně běžných brouků našeho světa. Pokusil jsem se to podat s přepisem tak, aby to nebylo bráno jako arogance či co. Nejčastěji se broučí let popisoval skutečně odstředivou silou a turbulentním vířením. Omlouvám se, že jsem se pokusil odpovědět na vaši otázku, nevěděl jsem, že smí odpovědět jen biolog s vysokou školou.

To mosoj: odpostitelně si odporuješ v první a druhé větě. Ale přemýšlíš konstruktivním směrem. A LET NA TORNÁDU SE NAZÝVÁ? /je součástí aerodynamiky a zároveň to není avionika

To Matesax: vedeš debatu napsto destruktivním Mate…ovým směrem. Ano použil jsi gůgl, blahopřeji a posílám klíčenku. Na světě jsou i jevy, které gůgl neví. Víme? A ta teorie o lehlém brouku. Bravurní. Exoskeletem pobitý Titanus Giganteus je také lehký? Ne, prosím, neodpovídej

Odpovím já. Už jsem tedy odpověděl asi přede dvěma hodinama, ale… Nějak to tu není…
Ano, jakýkoli brouk je lehký, i když sis vybral zrovna tohohle obra, který podle všeho skoro nelétá. Připomenu takové ty bombastické zprávy: „Unese tisícinásobek své váhy!!!“, „Kdyby se zvětšil do velikosti člověka, skočí 250m daleko!!!“ – zkrátka levné bombastické kecy. Reálně žádný takový zvětšený rekordman nemůže vzniknou. Stačí nepřepočítávat to co unese na hmotnost jedince, ale třeba spočítat jaký je poměr hmotnosti, kterou dokáže mravenec unést na průřez jeho nožiček. Podobně zajímavé bude u brouka zjistit jaký je poměr jeho hmotnosti k ploše křídel.

Reálně v rozměrech, rychlostech a hmotnostech hmyzí říše bude pro ten hmyz mít vzduch vlastnosti blížící se vlastnostem vody pro nás (samozřejmě neuvažuju zrovna hydrostatický vztlak, ale viskozitu a hustotu). Podle mně ten Matesaxův příspěvek „Brouk jen vytlačí vzduch pod sebe…“ bude poměrně blízko pravdě.

To Dochy: opět špatně. Brouci jsou proto tak malí, protože právě exosketet má konečné možnosti v nosnosti konstrukce. A teď s tebou souhlasím, že ty bombastické zprávy typu: Kdyby by byl mravenec vysoký dva metry, tak by unesl … nesmysl
A za druhé s tebou souhlasím (konečně jsi si něco přečetl) Při letu brouka je vzduch skutečně blízký vlastnostem vody.

Nechci tě srazit. Naopak mým cílem je vzbuzovat v lidech zvědavost … a tohle tema stejně nikdo nesleduje. Mosoj píše dobře, bohužel ne v reakci na mě, ale na tvoji neznalost. Nedá mi to, ale musím se zeptat: už víš, jak funguje plachta?
Cituji tě"… ale tam je taková spousta věcí, které zkrátka nesedí...... Co třeba paraglide, a rogalo – mají křídla s (téměř) nulovou tloušťkou, takže ten vzduch ani nemá „důvod“ putovat po povrchu horní plochy rychleji, protože to „stihne“ i tak… A přesto ty věci létají.

Potěší mne, když napíšeš zkratku BJTJAV (byl jsem to já ale vůl) Opravdu by mi to BYL udělalo radost

Co přesně je podle Tebe špatně?

• „Brouci jsou proto tak malí, protože právě exosketet má konečné možnosti v nosnosti konstrukce.“ – myslím, že by konstrukce zvládla i trochu větší rozměry, než aktuálně jsou, ale nemyslím, že bych byl s Tvým tvrzením někde v rozporu.

Důsledek toho že jsou malí pak je, že některé poměry zkrátka vycházejí jinak než pro tvory, které běžně známe a pozorujeme a jejichž vlastnosti jsou bližší našim zkušenostem.

• nepřečetl, ale to nevadí 😉
• „už víš, jak funguje plachta?“ – co přesně bych měl podle Tebe nastudovat? Reaguju víceméně na tu pitomost, že křídlo funguje jen proto, že vzduch po horní ploše křídla musí urazit větší dráhu, a proto musí proudit rychleji, a proto

je nahoře menší tlak než dole, a proto je to křídlo vzduchem nadlehčováno. Tohle je zkrátka už dávno dokázaná blbost už proto, že nikdo nezaručí, že 2 molekuly vzduchu, které se na náběžné hraně roztrhnou dorazí na odtokovou hranu ve stejný okamžik (trochu zjednodušené…)

Co se Ti nelíbí na tvrzení, že některá křídla mají prakticky nulovou tloušťku a přesto fungují? A co třeba s letem na zádech?

To mosoj: Letectví typu avionika (avion=letadlo) je všeobecně známá z leteckých škol. Vypadá to, že máš přehled. Tak si říkám, nemáš koho se zeptat na, řekněme, vírovém létání? V avionice parazitní vlastnost, ale v jiném leteckém oboru užitečná. Možná chci moc, ale mě zajímá název druhu letectví. A současná angličtina tomu taky moc nepřidala … dron už se říká i věcem, co chodí po zemi

Dron je obecně označení pro (polo)samostatného robota. Pak se tak začali označovat letecké modely/hračky a i vojenská letadla která měla alespoň nějakou schopnost alespoň část letu zvládnout samostatně a od těch hraček a modelů se pak začalo říkat dron prakticky každé hračce, co měla alespoň 4 vrtule – i když jde o hračku čistě na ovládání.

To Dochy: Jo s tvou definicí dronu souhlasím. Dnes to tak je, ale dříve se vědělo, že robotika má potenciál, tak se každý robot jmenoval podle mobility. Svý sméno měli chodič, plazič, kulič, přísavkář, tank, letec… samozřejmě se sofistikovaným anglickým termínem. Dnes je všechno dron. Jó to byly časy

Teď nesouhlasy: Nafouknutá plachta je křídlo, ať tvrdíš cokoli. Nastuduj si třeba plachtění proti větru. Zejména nevynechávej slova jako vektor, relativní, absolutní

cituji tě: je nahoře menší tlak než dole, a proto je to křídlo vzduchem nadlehčováno. Tohle je zkrátka už dávno dokázaná blbost už proto, že nikdo nezaručí, že 2 molekuly vzduchu, které se na náběžné hraně roztrhnou dorazí na odtokovou hranu ve stejný okamžik (trochu zjednodušené…)
No to už si fakt děláš prdeř. Křídlo prochází hmotou (dusíkem, vodou… čím chceš) Svou geometrií donutí hmotu, aby obtékala různou rychlostí. Ten samý objem hmoty s různou rychlostí v důsledku vytvoří tah

Jo a s letem na zádech je to jednodušší, než myslíš. Třeba akrobatický letadla mají křídlo s neutrálním vztlakem a jestli křídlo potáhne nahoru bo dolu určuje nastavení klapek. U stíhaček je to jinak, ale tím tě nebudu zatěžovat, ty ještě neumíš plachty a už se cpeš do létání
Co tam máš dál? Myslím to vážně, jen do mě