Měla by to být velká hudba vítězství – Slavnostní předehra 1812 – od P. I. Čajkovského.
Svou předehru skladatel současně určil pro vysvěcení Chrámu Krista Spasitele a navrhl její naprosto neobyčejné podání. V pravoslavné církvi totiž nemůže znít orchestrální hudba. A proto se měla předehra hrát na prostranství před chrámem a hrát ji měl svým složením grandiózní orchestr, po jehož obou stranách měla stát skutečná děla. Přesně tak se tato předehra hraje dodnes.
Skutečné vlastenecké nadšení, které se odrazilo v hudbě Čajkovského, a myšlenka mohutnosti jsou aktuální doposud, přičemž nejen v Rusku. V největších zemích světa často předehra Rok 1812 doprovází státní oslavy – hraje se například v Den nezávislosti USA spolu s americkou vlasteneckou hudbou.
Více i s nahrávkou na
Zdroj: http://czech.ruvr.ru/2010/05/14/7852078.html
0 Nominace Nahlásit |
Otázka nemá žádné další odpovědi.
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek