Jak se jmenují všechny velikonoční dny a proč se tak jmenují?

Otázka už na Odpovědích byla.
Těch dnů je mnohem víc.

Pašijový týden
Pondělkem po Květné neděli začíná pašijový týden na památku Kristova utrpení. Jak vlastně název pašije vznikl? Na Květnou neděli totiž Kristus se svými učedníky do Jeruzaléma přijel proto, aby spolu se židovským národem oslavil nejdůležitější svátek jejich roku – Paschu, hebrejsky Pesach. Tento svátek pochází z pradávných dob, kdy kočovné nomádské kmeny obětovaly s příchodem jara mladého beránka. Pastevci jeho krví potřeli tyče stanů na ochranu před zlými duchy, maso připravili na otevřeném ohni a společně snědli. Dnešní interpretace svátku souvisí s odchodem Izraelitů z Egypta; anděl pobil prvorozené syny Egypťanů, ale pominul právě domy Hebrejců označené krví beránka.

Pašijovému týdnu se také říká velký nebo svatý; každý den tohoto období má své jméno: Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota. Neděle se označuje jako Hod boží velikonoční. Ráz všech obřadů v pašijovém týdnu je truchlivý. V úterý se čtou pašije sepsané sv. Markem a ve středu pašije sepsané sv. Lukášem. V tomto období se nosí bílá barva, barva světla, barva která připomíná roucha, která si oblékali nově pokřtění v prvotní církvi, aby symbolizovala nový život.

Po Modrém (někdy též Žlutém) pondělí a Šedivém úterý přichází Škaredá středa, nazývaná také Sazometná. Je prvním den ze svatého – pašijového týdne. První název, Škaredá, pochází od toho, že tento den Jidáš zradil Krista. Sazometná zase podle toho, že se v tento den obzvlášť doporučuje vymetání komínů. Pozor – prý není dobře se ten den mračit, jinak se budete mračit po všechny středy v roce.

Velikonoční Třídení – vrcholem a středem křesťanské liturgie je ‚slavnost tří velikonočních dnů utrpení, smrti a zmrtvýchvstání Páně‘. Toto třídení začíná večerní eucharistií na Zelený čtvrtek a končí modlitbou večerních chval o velikonoční neděli. Svátek Velikonoc je tedy tvořen Zeleným čtvrtkem, Velkým pátkem, Bílou sobotou, Velikonoční nocí a Nedělí zmrtvýchvstání.

Mnohdy se pozornost soustřeďuje jen na Ježíšovo utrpení a smrt. Oslava jeho vzkříšení se dostává do pozadí – Velký pátek a Velikonoční noc jsou však dvě stránky téže skutečnosti: bez smrti není zmrtvýchvstání, smrt je jen bránou do slávy. Proto tvoří tyto svaté dny ve skutečnosti den jediný.

Na Zelený čtvrtek se odehrály tyto události: Ježíšova večeře na rozloučenou, při níž ustanovil tajemství eucharistie (dnes mše svaté) a myl apoštolům nohy; následovala Ježíšova modlitba v Getsemanské zahradě a jeho zajetí. Má se držet přísný půst; je povoleno jediné syté bezmasé jídlo. Z toho, že se může vlastně jíst jen zelenina pochází název Zelený čtvrtek. Dalším možným původem označení může být modlitba Krista na zelené louce v zahradě Getsemanské na hoře Olivetské nebo zelená mešní roucha, která se v ten den užívala. Kostelní zvony zní na Zelený čtvrtek naposledy, znovu zazní až na Bílou sobotu. Podle tradice máte při posledním zvuku zvonů zacinkat penězi, aby se vás držely celý rok. Někde se zvoní paličkou o hmoždíř, aby stavení opustil hmyz a myši. Hlas zvonů, které tento den utichají až do soboty (odlétají do Říma), nahrazují řehtačky. Tento den se pečou jidáše, zvláštně tvarované obřadní pečivo z kynutého těsta, které se pro zdraví mají jíst potřené medem.

Velký pátek je připomínkou dne smrti Ježíše Krista. Ten den byl odsouzen, popraven na kříži i pohřben. V Bibli se události popisují ve všech čtyřech evangeliích; ta se čtou v tzv. pašijích. Z toho pak vznikly tzv. pašijové hry, při nichž se tyto události nečetly, ale hrály. Velký pátek je vzpomínkou na ukřižování, a proto je prožíván jako den postu ve znamení smutku, ticha a rozjímání. Výzdoba kostela je chudá, žádné květiny ani svíce na oltáři, písně se zpívají bez doprovodu varhan a zvony mlčí.

Tento den je také hustě obestřen řadou pověr; věří se, že se země otvírá a vydává poklady (viz třeba Krkonošské pohádky: ‚Horo, horo, otevři se pro člověka poctivýho a dej mu kus bohatství svýho…‘). Mnozí se omývají rosou, aby byli chráněni před nemocemi. Nemá se hýbat zemí, tudíž ani pracovat v poli nebo v sadu Nesmí se ani prát prádlo – pradleny říkaly, že by ho namáčely do Kristovy krve. Věřilo se také, že vycházejí na souš vodníci a otvírá se hora Blaník a lze se setkat s Blanickými rytíři.

Na Bílou sobotou trvá církev na modlitbách u Kristova hrobu a uvažuje o jeho umučení a smrti, a také o jeho sestoupení mezi mrtvé. V modlitbě a postu očekává vzkříšení. Bílá sobota je tzv. aliturgickým dnem, neboť se zásadně neslaví mše svatá a další svátosti, kromě pomazání nemocných a svátosti smíření; je také označována jako den světla. Všechny činnosti v předchozí i tento den mají hlavní cíl – očistit duše, těla i příbytky, aby večer bylo vše připraveno na slavnou mši Vzkříšení. Čtyřicetidenní půst končí. Při obřadech vigilie jsou křtění novokřtěnci, kteří nosí bílé roucho – je možné, že název Bílá sobota pochází odtud. Bílé roucho symbolizuje čistotu a připomíná smytí hříchů křtem. Hospodyně má doma uhasit všechny ohně a s sebou ke kostelu vzít poleno, aby jej zapálila v posvěceném ohni a doma jím opět oheň rozdělala.
Na Bílou sobotu se pečou mazance i velikonoční beránci, pletou se pomlázky z vrbového proutí a nebo březové metličky a zdobí se vajíčka.

V noci ze soboty na neděli se odehrál zázrak Kristova zmrtvýchvstání. Proto se ta noc nazývá Velkou nocí. Oslavou svaté noci, kdkdy Pán vstal z mrtvých, kdy rozlomil pouta smrti a jako vítěz vystoupil z hrobu, aby i nám otevřel cestu k životu je velikonoční vigilie. Oslava Velké noci vyjadřuje mnohými symboly a texty tento velikonoční ‚přechod‘ (pesach) ze zajetí utrpení a smrti do života svobody a plnosti.

V neděli, na Boží hod velikonoční, Kristus vstal z mrtvých. Stalo se tak za svítání ‚prvního dne v týdnu‘, neboli ‚prvního dne po sobotě‘ (která byla podle židovského kalendáře posledním dnem týdne). Svým zmrtvýchvstáním dovršil Boží stvořitelské a vykupitelské dílo. Proto se křesťané v tento den začali pravidelně scházet k eucharistickému ‚lámání chleba‘ a tento den nazvali ‚dnem Páně‘. Kněz světí pokrmy, které do kostela sebou přinesou hospodyně a položí k oltáři. Tyto posvěcené pokrmy hospodyně opět domů odnesou a při slavnostním obědě je rodina obřadně sní.

Pondělí velikonoční je dnem uvolnění a veselí, dnem vzývajícím nový život a zajišťujícím zdraví. Tradiční vyplácení pomlázkami (slovo pomlázka pochází od pomladit) neboli velikonoční hodování má člověku symbolicky předat posilující životadárnou mízu stromů. Chlapci chodí dům od domu za děvčaty s pomlázkami, šlehají je a vinšují. Za to dostanou malovaná vajíčka.

Bílá neděle je druhou nedělí velikonoční. Novokřtěnci si toho dne naposledy oblékají bíle křestní roucho. Dnes je tento den často dnem slavnostního prvního svatého přijímání.

Zdroj: http://druido­va.mysteria.cz/KEL­TSKY_ROK/O%20ve­likonocich.htm

ŠKAREDÁ STŘEDA
Toto značení prý pochází z toho, že se Jidáš na Ježíše škaredil. Podle lidové tradice se proto v tento den nesmí nikdo mračit, jinak by se škaredil ve všechny středy v roce.

ZELENÝ ČTVRTEK
Označení vzniklo na základě zelených bylin, které byly součástí Poslední večeře anebo taky podle barvy jarní přírody. Chcete-li podle tradice udělat něco pro své zdraví, snězte něco zeleného – špenát nebo zelené saláty.

VELKÝ PÁTEK
Den hlubokého smutku na památku ukřižování Ježíše Krista. Tento den lidé dodržovali přísný půst. Nesmělo se hýbat zemí, nesmělo se prát prádlo, protože by ho prý pradleny namáčely do Kristovy krve.

BÍLÁ SOBOTA
Tento den se uklízelo a bílilo, připravovalo se na slavné Vzkříšení na Boží hod velikonoční. Vařily se obřadní a sváteční pokrmy, pekly se mazance a velikonoční beránci, pletly se pomlázky z vrbového proutí, vázaly se březové větvičky a zdobila se vajíčka.

BOŽÍ HOD VELIKONOČNÍ (- neděle)
K této neděli patří tradiční velikonoční pokrmy – beránek, mazanec, ale také vejce, chleba a víno, které se dříve světily ráno při mši. Kousek z takto posvěceného jídla dostala v tento den každá návštěva, která vešla do domu.

VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ
Dříve chodili dům od domu mládenci za děvčaty a šlehali je pomlázkami spletenými z vrbového proutí, aby byla po celý rok zdravá, veselá a pilná. Dnes už chodí s pomlázkami většinou jen děti, které za koledování dostávají nejen malovaná vajíčka, ale i sladkosti.

Zdroj: http://www.an­delprerov.cz/97-velikonoce/

tak si to zadej do vyhledavače a tam to najdeš
snad nechceš, abychom za tebe úkol dělali

%Skaredá středa, Jidáš se škaredil na Ježíše, někdy taky Smetná i Sazosmetná, vymetali se komíny
Zelený čtvrtek, podle byxlin, které byly součástí poslední večeře , také se vše v přírodě začíná zelenat
Velký pátek – ukřižování
Bílá sobota, . připravovali se na vzkříšení, bílilo se , uklízelo
Boží hod – svátek vzkříšení.
Červené pondělí – mrskalo se, podle červených nohou

jděte s těma domácíma úkolama do háje…
Omlouvám se, ale domácí úkoly mají nějaký smysl pokud je žáci(studenti) dělají sami. Tak si aspoň procvičte vyhledáváni v Googlu…