Jak se má chovat prodavač k zákazníkům?

Slušně a uctivě.

Prodavač má jednat se zákazníky asertivně, s úctou a dělat maximum pro splnění jejich zákaznických přání. Má se chovat podle pravidla – Zákazník má vždycky pravdu.

Prodavač by měl vždy přistupovat k zákazníkům s úctou a profesionálností. Zde jsou některé konkrétní rady:

1. Zdraví Zákazníky: Prodavač by měl vždy uvítat zákazníky s úsměvem a pozdravem. Toto poskytuje pozitivní první dojem a vytváří pohodovou atmosféru.
2. Budoucí sluch: Prodavač by měl být pozorný k požadavkům a otázkám zákazníků. Musí se snažit pochopit potřeby zákazníka a odpovědět na všechny jeho otázky přesně a upřímně.
3. Ukázat ochotu Pomoci: Prodavač by měl být vždy připraven pomoci zákazníkovi. Může se jednat o pomoc při hledání určitého produktu, informování o nabídkách nebo vysvětlení, jak produkt funguje.
4. Buďte trpěliví: Prodavač by měl být trpělivý, zejména se staršími zákazníky nebo lidmi, kteří potřebují extra pomoc.
5. Udržovat profesionalitu: Bez ohledu na to, jaký typ zákazníka prodavač obsluhuje, měl by se vždy chovat profesionálně. To zahrnuje udržování klidu i v obtížných situacích.
6. Dodržovat pravidla: Prodavač by měl vždy dodržovat pravidla a politiky supermarketu.
7. Omluvit se za jakékoliv nepohodlí: Pokud dojde k nějaké chybě nebo problému, prodavač by se měl omluvit a snažit se problém co nejlépe vyřešit.

Vždy je důležité pamatovat na to, že zákazníci jsou důvodem, proč je prodavač na svém místě, takže by měl udělat vše pro to, aby jejich nákupní zážitek byl co nejpříjemnější.

„Náš zákazník – náš pán.“ — Tomáš Bať

Zdroj: https://citaty­.net/citaty/20017-tomas-bata-nas-zakaznik-nas-pan/
Platí opět, někde v obchodech. 😉

Jinak platilo/platí:
„Zapomeňte na to, že zákazník je pán. Nový zákazník je náročný diktátor.“

Někdy Baťovo heslo dostává na frak :/
Často platí: „Moje cílová skupina jsou všichni, kdo mají peníze-!

Prodávající by měl být slušný, uctivý, milý, ochotný, slušný znalý (informace).
Člověk naráží u pultu, za stolem, zhruba na 4 typy prodávajících.

1. Milý, ochotný.
2. „Už zase někdo otravuje, něco chce.“
3. Přeochotný až úlisný.
4. „Talentovaný, psycholog.“ Vnutí i to, co zákazník ani nechtěl.

Vietnamci mi vždy poděkují za nákup!
U pokladen v supermarketech člověk naráží na všechny typy. 😉
Je zřejmé, že v potravinách člověk nakoupí (nechá peníze). V levnějších obchodních centrech/společ­nostech, se dveře netrhnou.
U ostatního zboží se prodavač obvykle snaží. Kšeft nemusí být hned, ale zákazník má/nemá chuť se do obchodu vrátit.

Slušně, tak jak by zákazníci chtěli, aby se k nim prodavači chovali. Pozdravit, poděkovat.
Třeba jsem nedávno chtěla v řeznictví nakrájet kilo salámu, a paní prodavačka prohlásila, že mi kilo salámu krájet nebude. Sice mi to s nechutí a kecama typu, že nářezák blbě krájí, a poznámkou, že když to chci do salátu, proč to nenastrouhám, a mojí odpovědí, že chci z toho udělat salát a ne pomazánku, nařezala.
Rozhovor mezi dvěma prodavačkami tentýž den v tom samém řeznictví před mojí objednávkou. Zvoní telefon. Kdo volá? Nějaké číslo. Tak to neber.