Jak se mohu zmírnit svůj stres?

V první řadě je třeba si uvědomit, proč ten stres máte. Potom je dobré si udělat s problémy, které se na Vás valí, pořádek – stanovit si prostě pořadí důležitosti a začít od nejdůležitější ty starosti postupně řešit. Prkotiny se během času vyřeší samy.
Snažte se více relaxovat, chodit na procházky, nepít odpoledne kávu a chodit včas spát. Nepoddávejte se tomu a bojujte s únavou. Ne prací a dalšími povinnostmi, ale odpočinkem, pobytem v přírodě, s lidmi, se kterými je Vám dobře.

Nerelaxu, naopak, zabav se.
Zaměř se na to, co DOBRÉHO tě čaká. určitě se něco najde, i kdyby to byly maličkosti.
Jdi na procházku do přírody nebo mezi lidi do města, podle toho, co tě víc baví. Pusť si do sluchátek pěknou muziku, raději rychlejší. Kup zi třeba dobrou zmrzku. za málo peněz, velká radost.
Uvědom si, že jednou jsi dola jednou nahoře. tak to bylo, je a vždy bude. Takže stačí jen vydržet, překlenout tuto část a bude líp.
Uvidíš, že si na to vzpomeneš. Nebo ani nevzpomeneš 🙂.

Nemierniť.
Odstrániť príčinu stresu, nie následky.

A nehovorte, že to nejde. Všetko ide, len to niekedy bolí.

Pokud ti nepomáhají doporučované postupy, relaxace tak se obávám že budeš potřebovat lékaře psychiatra a léky.

Ber to z té lepší stránky, možná budeš mít na základě nějakého lékařského glejtu úlevy v práci.

Na zdravotně postižené zaměstnance zákoník práce a zákon o zaměstnanosti myslí, akorát ne zrovna dostatečně a politici to stále „oklešťují“.

Podle mě je levnější pro stát nařídit zaměstnat i „totálně“ neschopného člověka než aby všichni obyvatelé ČR na něj platili.

Vyhýbej se stresovým situacím. Sama jistě nejlépe víš, jaké to jsou. Stačí být k sobě dostatečně upřímná a zbavit se toho, co ti škodí. Někdy to je nefungující vztah, jindy nevyhovující práce nebo touha po „Něčem“. Je dobré si občas udělat radost a umět z toho být přiměřeně nadšená. Nebo něco dokázat a být na sebe i hrdá. Nemusí to být zrovna heroické výkony. Stačí povedený oběd, pěkné aramžmá květin, povedená schůzka, vynikající pokec s kámoškou, nějaký dobrý skutek…Je to vše jen o tom, uvědomit si co si vlastně sama přeješ a snažit se přiblížit svému „ideálu“. A být nadšená z pokroků. Odměnit se za ně. Umět zahnat černé myšlenky a někdy, i když fakt už není síla a chuť, tak se zkrátka přinutit. Ono udělat najednou tlustou čáru za něčím, v tuhle chvíli neřešitelným, je složité. Ale pořád lepší, když to uděláš ty sama, dokud máš ještě sílu na něco nového, než když tě vleklá deprese sama dostane nebo dokonce přivede k medikaci. Změnit se k lepšímu vždycky stojí za to. Všechno na světě zvládnout sama nemusíš, nech něco i ostatním. 🙂

Jestliže se někdo topí, polyká vodu a nemůže dosáhnout na dno, tak to je typická situace, kdy se takový člověk dostává do stresu. Radit takovému člověku „relaxuj,“ „neber to tak vážně“ apod. je nesmysl. Takový člověk potřebuje podržet nad vodou a vytáhnout na břeh. Teprve potom může začít relaxovat. Chce-li se pro příště stresu vyvarovat, musí se včas začít učit plavat.
Jaké je z toho poučení? Nad vodou může podržet rodina, manžel nebo přátelé. S nimi potom můžeš relaxovat a učit se plavat v moři slzí tohoto nespravedlivého světa.
Jsi sama a nemáš nikoho? Hledej. Abys našla, hledej pomoc ve studiu a poznání. Pamatuj: „Svoboda je poznaná nutnost.“