Jak se na Afriku nahlíželo v koloniálních dobách?

Odpoveď byla označena jako užitečná

"Kolonialismus – získávání kolonií. V obecné rovině představuje kolonialismus rozšiřování svrchovanosti jednoho národa nad územím a lidem národa jiného.

Hlavním účelem kolonialismu byly zájmy ekonomické (získávání přírodních zdrojů, pracovních sil, místního trhu), politické (zajištění vojenské nadvlády, politické moci, stability a prestiže), kulturní i náboženské.

Druhu koloniální nadvlády

1. Soukromé společnosti
V raných dobách kolonializmu svěřovaly evropské národy soukromých společnostem správu nad velkými územími Afriky. Společnosti se zajímaly o využití přírodních zdrojů na svěřeném území. Správa (daňový systém, pracovní síly, …) zcela záležela na vůli společnosti a na druhou stranu společnosti musely nést veškeré náklady spojené se založením a správou kolonie.
Společnosti nakonec skončily nezdarem, jelikož nedokázaly generovat pravidelné zisky svým akcionářům. Správa a rozvoj území byly velmi drahé. Postupem času firmy čelily silné opozici Afričanů i misionářů a bez pomoci armády nedokázaly území udržet.

2. Přímá nadvláda
Přímou správu vykonávali v Africe zejména Francouzi, Belgičané, Němci a Portugalci. Jimi spravovaná území měla centralizovanou správu a vedli politiku asimilace se snahou vytvořit „Evropu“ v Africe. Nijak se nesnažili jednat či do správy zapojit africké vládce a vlády. Ale uplatňovali politiku „rozděl a panuj“.

3. Nepřímá správa
Tento model v řízení kolonií využívala Británie, která se místní vládce snažila začlenit do správy kolonií. Nevýhodou tohoto způsobu vlády bylo zvýšení napětí mezi etnickými skupinami neboť tím dala přílišnou moc několika vládcům nad spravovaným územím. Této moci by vybraní místní představitelé předtím nikdy nedosáhly.

4. Kolonizace osadníky
Tento typ se vztahuje zejména na území jižní Afriky, které bylo velmi řídce osídleno khoisany. Zemi v podstatě začali osídlovat jako první Evropané. První osadníci měli v lásce koloniální správu podobně jako původní Afričané jinde.

Později se sílícím přistěhovalectvím z Evropy docházelo k záborů území dalších afrických kmenů, kde zakládali osadníci farmy. To už vyvolávalo střety a osadníci požadovali zvláštní politická a ekonomická práva a zejména ochranu. Výsledkem bylo, že bezpečnostní složky začaly tvrdě potlačovat domorodé africké populace. Politika osídlování území osadníky byla uplatňována v Jižní Africe, Jižní a Severní Rhodésii (Zimbabwe a Zambie), Angole, Mosambiku, Jihozápadní Africe (Namibie), Keni a Alžírsku." atd.

http://www.afri­kaonline.cz/vi­ew.php?cisloclan­ku=2014020502
–
Po druhé světové válce se v 50. letech používal pro tyto bývalé kolonie název tzv. třetí svět., případně rozvojové země.

Rozvojové byly země s často nedomokratickým systémem. Vyznačovaly se hospodářskou zalostalostí, bez průmyslu, malým objememe zahraničního obchodu, nedemokratickým systémem atd. Spojovalo je to, že to byly bývalé kolonie.
http://antisko­la.eu/cz/refe­raty/18725-zeme-tretiho-sveta

--
Jak se na Afriku pohlíželo, vyplývá z definice kolonialismu, zdroj bohatství, levné pracovní síly, – otrokářství, strategické území atd.

Nenahlíželo se nijak. Afrika byla pouhým zdrojem levných surovin a kromě dobrodruhů nikoho v Evropě nezajímala.