Jak se naučit jezdit sám vlakem?

Je třeba si koupit jízdenku, najít správný vlak, nastoupit do něj a vystoupit ve správné zastávce.
Jízdenka se kupuje zpravidla na nádraží ve vestibulu v pokladně u okýnka. Pokud tam pokladna není, nebo je zavřená, lze koupit lístek ve vlaku u průvodčího, jakmile se s ním setkáš. Průvodčí zpravidla má pochopení pro lidi, kteří si nemohli koupit lístek na nádraží a ochotně jim prodá lístek, který si vytiskne na vlastním strojku, který tahá s sebou.
Najít správný vlak může být trochu problém. Pokud jedeš do méně významné zastávky, tak na cedulkách umístěných přímo na vlaku se nedozvíš, jestli tento vlak tam jede, je na nich uváděna jen cílová a hlavní průjezdní stanice. Můžeš se zeptat někoho v železničářské uniformě, kdo je u vlaku nebo i nějakého cestujícího, který do vlaku suverénně nastupuje a mohl by tedy mít přehled o tom, kudy vlak pojede.
Na větších nádražích bývají informační tabule s odjezdy vlaků a číslem nástupiště, ze kerého konkrétní vlak odjíždí. Pokud nezanedbáš domácí přípravu na cestu, tak můžeš již dopředu vědět přesný čas odjezdu a číslo vlaku. Podle čísla se vlak identifikuje nejspolehlivěji. Nejsou dva vlaky stejného čísla a omyl je prakticky vyloučen.
Co se týče vystoupení z vlaku, tak je nejlepší si předem nastudovat pořadí cílové zastávky. Tzn. vědět, že budu vystupovat např. na čtvrté zastávce. Rovněž je dobré vědět čas příjezdu do cíle a orientovat se podle toho. Pak je třeba přičíst aktuální zpoždění. Dále můžeš ještě zjistit třeba dvě předposlední zastávky a jakmile jimi vlak projede, připravit se na vystoupení. Jsou i vlaky, zejména ty z modernějších vagónů, které hlásí příští zastávky z reproduktoru, případně se zobrazují na nějakém displeji uvnitř vagónu. Na to nelze moc spoléhat, protože jich zatím moc nejezdí.

Jinak já se pamatuji, že jsem poprvé jel vlakem sám asi v 11 letech. Největší hrůzu jsem měl z toho, že jsem nastoupil do špatného vlaku a jedu úplně jinam a že bude děsný problém se odtamtud dostat domů. Dopadlo to dobře.
Později se mi skutečně asi dvakrát stalo, že jsem nastoupil do špatného vlaku, ale to už jsem si s nastalou situací věděl rady. Jednou jsem ve vlaku usnul a dojel až na Slovensko. A taky jsem se dokázal vrátit.

Ode mne asi odpověď není relevantní, protože jsem už v 6 letech uměl řídit lokomotivu… 🙂

Prostě nastoupíte do vlaku a ono to jede.

Jejda, v dnešní moderní době to není nic náročného.

1. Najdete si spoj, kterým chcete jet. Dneska už ho vyhledáte i na internetu.
2. Pokud jedete z většího nádraží, koupíte si jízdenku v pokladně, pokud jedete z nějaké zastávky, kde pokladna není. Budete si lístek kupovat až u průvodčího.
3. Na velkých nádražích jsou takové obrovské cedule, kde je naspáno i číslo nástupiště, ze kterého vlak jede, případně i zpoždení apod. Kromě toho to tam neustále hlásí – každou změnu, příjezd, odjezd, směr. Na malých zapadlých zastávkách to sice nehlásí, ale vidíte to.
4. Nastoupíte do vlaku. Většina dnešních vlaků má dveře na tlačítka, takže prostě zmáčknete čudlík. Ty starší mají kliku, takež vezmete za kliku, jako doma u dvéří.
5. Přijde průvodčí, tomu předložíte jízdenku, kterou jste si koupil v pokladně. Jízdenku si schováte, platí až do cíle a navíc se stává, že se průvodčí mění i běhen jízdy jedním spojem.
6. POkud jedete ze zastávky, kde pokladna není, nahlásíte průvodčímu odkud a kam jedete a on vám jízdenku prodá.
7. Ve většině vlaků se dnes už hlási stanice i s upozorněním na ty, které jsou na znamení a obvykle je tam i světelná tabule s názvem té příští.
8. Když se chystáte vystoupit, dveře se ovládají stejným způsobem, jako při nástupu.
9. Pokud s echytáte vystoupit na zastávce na znamení, je ve velaku speciální tlačítko, které stisknete před dojezdem vlaku do stanice. Tím dáte strojvedoucímu najevo, že tam hodláte vystoupit.

Vlaky jsou moc složitý, už jen to trefit ten nástup do toho vagónu, uděláš to o trochu dřív a vstoupíš do kolejiště, uděláš to o trochu dýl a taky vstoupíš do kolejiště. Já vím, řeklo by se že stačí počkat až přijede vlak a zastaví, ale to časový okno mezi tím kdy přijede a odjede zas není tak velký, a kolikrát se mi stalo že i přes to že jsem ho trefil, tak jsem se dovnitř nedostal, protože se ještě neodevřely dveře. Další věc je že prostě některý vlaky mají otevírání na čudlík a u jiných jsou dveře na kličku, ale kdo se v tom má vyznat? Třeba já jednou mačkal čudlík a von tam žádnej nebyl, vona tam byla klička, a jindy jsem zas točil kličkou, a zbytečně, protože tam byl zase jen čudlík, a když už se člověk nedejbože dostane dovnitř, tak je tam všude tolik lidí… a jak člověk pozná, jestli je cestující a nebo průvodčí? A pak ta věc s jízdenkama, někdo jí má a někdo jí nemá, třeba ten co je v lokomotívě ji vůbec mít nemsí, a toho ani nekotroluje průvodčí, a průvodčí sám jede taky na černo (ono pod svícnem největší tma) a ještě se ptá ostatních jestli přistoupili a nebo ne, ale to je přece moje soukromá záležitost, na to nemá právo takhle vyzvídat. A pak jsou tam různý pravidla který člověk ani nemusí znát, třeba to madlo v chodbičce vůbec není madlo, já jsem se ho jednou chytnul a zastavil se vlak, nebo ty samolepky na oknech, taky taková podvinost, ven se házet lahve nesmějí ale dovnitř můžou? Protože z druhé strany okna žádná samolepka není!! Jak to má obyčjený člověk vědět, všechny tyhle věci.. A lidi navíc nesměj ani vystrkovat hlavy z vagónu, protože když dojede vlak do stanice a ve vagónu je méně hlav než cestujících, tak se musí zavolat průvodčí a vlak nemůte jet dál, protože zřejmě ta jízdenka je za celého člověka, a tím že člověk během jízdy přijde o hlavu, tak se jízdenka stává neplatnou. Jindy zas člověk nastoupí do vagónu, má radost že ho má celej sám pro sebe, a na další stanici pak vlak odjede bez něj i s vagónem. Zřejmě je to proto, že se to drahám prostě nevyplatí, aby byl jeden člověk sám ve vagónu, jinak si to neumím vysvětlit. A to jejich názvosloví, jak může bejt vlak kterej má 16 hodin spoždění ještě pořád rychlík? A když jede ve vlaku chlap s kolem, jaktože za něj musí platit? Proč tu jízdenku neplatí to kolo, nebo jak pozná průvodčí kdo z nich dvou jede s kým? Je tam prostě tolik nejasností a pokaždý když se ocitnu na nádraží, chápu ty průvodčí, že se z toho občas prostě zblázněj a tu pískaj na píšťalku a tu zas mávaj rukama, protože to je tak strašně stresující prostředí…no nezávidím to nikomu.

Nevím přesně jak to myslíš, ale zkus si stáhnout aplikaci (pokud vlastníš smartphone) IDOS a tam si najdeš spoje, můžeš si dát jen přímé, hodně ti to zjednoduší cestu. Jinak si nezapoměn u okénka koupit jízdenku a pokud ti nebylo 15 let zažádej o dětskou.

Taky jsem se bál napřed jezdit vlakem sám, mají v tom celkem bordel a nádraží jsou nepřehledná, nástupiště ještě víc. Musíš se ptát lidí když nebudeš vědět.

Proboha dítě, kolik ti je? Já jsem od třetí třídy jezdil sám každé prázdniny vlakem ze Slaného k tetě do Nýrska. Bylo to tehdy se třemi přestupy a zvládnul jsem to.

Některé rodiny to dělají tak, že dítě jede vlakem a rodič jede s ním, ale není vedle něho, ale opodál. Situaci sleduje a kdyby se dítě ocitlo v úzkých, může mu pomoci, jinak se k němu nehlásí.

Bolak : Neboj sa, keď si odpracuješ svojich 42 rokov v nepretržitej prevádzke u ČSD a ŽSR, tak sa to naučíš , kým odídeš do penzie. A ešte ťa páni inšpektori aj preskúšajú z predpisov každé 3 roky, a páni doktori preklepú ako si na tom s očami, sluchom a tlakom.