Jak se vyhnout lyžařskému kurzu?

Tohle tě v životě potká ještě mnohokrát. Čím dřív se naučíš s tím žít, tím líp. Ono nejde jen o lyže, ale i o nějakou tu společenskou integraci, „nácvik“ interakce se společností není nikdy k zahození.

Před problémy se neutíká, problémům je potřeba se postavit.

Na blbou tělocvikářku se vykašli. Vím, že ti navrhuju zdánlivě nemožné, ale postav se k tomu jako chlap. Když se dobrovolně budeš stavět pořád do autu, je to na pytel. Takhle se uznání nedožiješ. Za pár měsíců na gymplu nemůžeš čekat, že se ti vykrystalizuje nějaká kamarádka, nebo kamarád. Nevnucuj se, buď origoš, to se poddá.

Nevymýšlej ptákoviny a jeď!
Bože, co jste za generaci? Za našich školních let byly různé brigády, kurzy a výlety těmi nejočekávanějšími částmi školního roku a každý se na to těšil.

Kurzu se nevyhýbej. Tělocvikářka dělá dobře, když pečlivě prověřuje výmluvy. Není se čeho bát. Kurz je poměrně nenáročný. Vzájemně se poznáte v jiných situacích, než ve škole. Lyžování je také něco jiného, než cvičení v tělocvičně. Na kurzu ostatní poznají, že třeba umíš něco, co o tobě zatím nevěděli. Nové situace mohou změnit vztahy. Na zážitky z lyžáků se i po mnoha letech vzpomíná na srazech.
Neboj se a jeď!

… no, na lyžák se nejede kvůli lyžování, ale z důvodu utužování vztahů v kolektivu … jsi teprve v prváku, máš čtyři roky do matury, jestli nepojedeš na lyžák a nepokusíš se zapadnout do party, tak to, co tě čeká, až se třída vrátí bez tebe si ani nedovedeš představit …

Josefíno..
Celkem to chápu.
Prostě se někdy parta nesejde.
V takověm případě bych ti sice řekl, abys to překousla a jela.. Že je to takový sezbamovací kurz..

Jenže pokud píšeš o tom, že to nejsou tvoje kamarádky . Ze se ti smějí, neřikaji ti pěkné věci..

Já měl takového kamaráda… Ten nešel ani na maturák..

Zkrátka ti za to ty lidi ani nestojí a nejsi s nimi ráda ani ve škole, viď ?
Sama víš, jakě to s nimi je ve škile a neumíš si ani představit, jake to s nimi bude týden na lyžáku..

Zkusím ti tedy poradit… Možná ti jen řeknu, co chceš slyšet.. Třeba ti to pomůže…
Josefíno:
Umíš si vůbec představit, s kým bys byla na pokoji ve čtyřech ? Je tam někdo takový, s kým vy ses domluvila ? To je podle mě rozhodující..
Pokud je to tak, že by tě prostě nacpali k někomu, kdo tam s tebou nebude chtt být, asi bude lepší nejezdit..
Když nebudeš mezi lidma mezi kterýma chceš být, pak to pro tebe bude utrpení… Budes tam jen přežívat..

Máš hodné rodiče, to ano..
Zkus tedy nejprve jim vysvětlit, jak to je.. Tak jako tak v tom budou hrát roli rodiče ..

Napsala jsi to sem proto, že tam jet nechceš.. A jen chceš najit zpusob, jak se tomu vyhnout.

Ahoj, mám to úplně stejně. Jsem také introvert a nemám ve třídě kamarády. Občas s někým prohodím pár slov, ale nemůžu tomu říkat kamarádství. Naštěstí nemám problém s učiteli, kteří tam s náma jednou, ani se mi ve třídě neposmívají. Ale i přesto se mi tam nechce. Ti lidé nejsou zlí, ale nechci s nimi trávit týden v kuse. Ve škole se to dá přežít, ale týden je opravdu hodně. Soucítím s vámi, teďka jsem už na střední, ale na základní škole bych na lyžák taky nejel. Ve třídě mi všichni nadávali a posmívali se mi.. Jak jste ten lyžák nakonec přežila? Bylo to opravdu tak hrozné?
Děkuji za odpověď a přeji hezký zbytek dne.