Jak se vyvíjelo telefonování od počátku až do teď? Základy slušného telefonování v minulosti.

K historii telefonování – dotazy a odppvědi – L. Špaček.. Dále úryvky z různých stránek.

První přístroje neumožňovaly volbu – neměly totiž číselník. Propojování hovoru zajišťovala spojovatelka.“

A jak to fungovalo? Syn: „A jak to fungovalo když to nemělo žádné čudlíky?“

Petr: „Nó, tam byla uvnitř taková malinká paní, touhle kličkou si ji polechtal a ona to spojovala ručně. Pomocí drátů, ovšem.“

L. Špaček: „Ještě dnes se vám v Americe ozve spojovatelka, když vytočíte špatné číslo.“

Hlas: „The number you have reached is temporary disconnected.“

Vše o etiketě telefonování
http://www.ces­katelevize.cz/po­rady/1124997157-etiketa-telefonovani/204522161­300038/?tema=de­tail
-------- První telefonní seznam v Praze obsahoval 98 účastníků a vyšel v roce 1883. Praha tehdy klidně vystačila s dvojmístnými čísly a telefonistky na ústředně znaly většinu účastníků z paměti, takže ani čísla nebylo třeba hledat.

Telefony zpočátku příliš nepřipomínaly přístroje, které známe dnes. Teprve v roce 1885 jsou telefony vybavovány vyzváněcími induktory a v roce 1886 sloučil Mercadier mikrofon a telefon v jeden celek. Telefony byly nástěnné, vybavené velkým mikrofonem a drátem připojeným sluchátkem.
Často nechybělo ani upozornění na to, že je nutné mluvit do mikrofonu a nikoli do sluchátka. Znovu tak nelze nevzpomenout na záslužnou činnost Járy Cimrmana na Zakarpatské Ukrajině, kde učil své žáky telefonovat. Od roku 1889 se pak dalo telefonovat z Prahy do Vídně.

Zdroj: http://mobil.id­nes.cz/telefo­nujete-jiz-skoro-130-let-podivejte-se-cim-fom-/telefony.aspx?c=A070821­_151412_telefo­ny_lhc

Thomas Edison navrhl, aby se jako pozdrav při telefonování používalo „hello“, čili naše dnešní „haló“. Neujal se návrh Alexandra Bella používat námořnický a nám velmi dobře známý pozdrav „ahoy“.

Telefonovali jen zámožní

Ačkoli se telefonování slibně rozvíjelo, bylo stále výsadou movitějších vrstev. Položek, za které si při jednom uskutečnění hovoru platilo, bylo hned několik:

dálkovné (podle délky vedení)
staničné (pronájem přístroje)
převodné (přepojování)
hovorné (podle délky hovoru)

Podle internetového deníku Mobil.cz stál v roce 1896 tříminutový hovor tolik, co litr vína, dva metráky uhlí nebo metr látky. Dostupnějším se telefonovaní stalo až poté, co se v pražských ulicích objevily první telefonní budky v roce 1911.

Zdroj: http://mobil.id­nes.cz/telefo­nujete-jiz-skoro-130-let-podivejte-se-cim-fom-/telefony.aspx?c=A070821­_151412_telefo­ny_lhc

Odpoveď byla označena jako užitečná

Již od počátku bylo doporučováno, aby se volaný představoval telefonním číslem, nebo jménem. Tedy žádné prosím, slyším ap. Další věcí byla povinnost ukončit hovor oboustranným zatočením kličkou, poněvadž všechny hovory se v počátcích uskutečňovaly pomocí manuálních ústředen.
Etika hovorů byla až druhořadá, důležitá byla technická stránka.