Jak se zbavit závislosti na hrách?

Máš VZORNĚ vyleštěné boty? PERFEKTNĚ vyžehlenou košili? Všechny resty dořešené? Auto umyté, naleštěné, uklizené včetně dofouknutých pneu atd.? Nekape ti vodovodní baterie? Jsi si jistý, že vzadu nahoře v troubě není mastná (nedejbože zuhelnatělá!) usazenina? Kdy jsi byl naposledy na manikúře/pedikúře? A holič (nejen vousy, ale i vlasy)? Kytky máš JISTĚ správně přesazené, zalité a prohnojené. Odpadkový koš prázdný, stejně tak myčka. Netvrď mi, že zrcadlo v koupelně máš bez poskvrnky!

To jsou jen takové ty základní hlouposti, které musíš splnit, než začneš „něco většího“ (třeba malovat). ;) :)
BTW – ještě lepší je se na to vykašlat a vydělat víc peněz. Za ně si někoho zaplatíš, aby to provedl za tebe (no tedy to, co LZE) a z přebytku si můžeš koupit novou helikoptéru. Dokud ale nemáš alespoň Mercedes CLK-GTR, tak se nezdržuj (neztrácej čas) psaním podobných hloupostí. ;) :)

Podívej, Ty jsi se tady docela „svěřil“, ale na to, abych Ti mohl pomoci si pomoct bych potřeboval to „svěření se“ tak v 1,000× větším rozsahu, respektive, v rozsahu od narození, co si pamatuješ, do teďka, a muselo by to být naživo, protože já bych se musel doptávat.

Nicméně, i z toho, co jsi napsal, lze nějaká fakta vytěžit.

I. „…(Č)lověk, co nemá přátele a rodinu nezajímá.“

Rodinu si nevybereš, tak bylo, tak je, a tak bude. Pokud, lhostejno z jaké příčiny, Tvé vztahy s rodinou jsou skutečně takové, že je Ty nezajímáš, tak to prostě respektuj. A nauč se s tím žít.

Jenže, jako odchovanec Quentina Tarantina vím, že všichni byli někdy cizí, a že není až taková věda to napravit, ne? Tedy, pokud nemáš přátele, je otázkou, proč. Odpověď je naprosto triviální: protože nechceš. Podívej, nedávno jsem byl na pumpě, přijel taxi z Pardubic (a opravdu z Pardubic, nejen pardubické číslo, měl na dveřích tabulku, že je z Pardubic), což je od nás tak 150 mi. Vylezly dvě smaženky (kluk a holka), a zjevně se k sobě „měli“ – jistě rozumíš. Tvl!, kdybys to viděl: tepláčisko špinavé, v tom snad šoustali někde ve chlévě, nebo co (se divím, že je do toho taxálu vůbec v těch hadrech pustil!). Ta mikina Lauter to samé, smrad nevídaný (se divím, že to s nimi v tom taxálu vůbec vydržel!: „Fero, pořídíme si prase.“ „Aranka, a co ta špína a smrad?“ „Fero, si zvykne, ne?“ 🙂 ). Ta holka měla úplně černé nehty a ruce, ta špína byla do té kůže – doslova – zažrána. Jo, a oba byli „šlehlí“, teda ta holka zjevně víc, nebo to na ní bylo víc vidět. Nakoupili, dohromady, tak za dva tisíce: brambůrky, flašku láhve, ta holka si koupila takovou tu květinu ve škatulce za cca Kč 600.00 (ne, fakt to nebyla „typa“, které bys koupil květinu v škatulce! 🙂 ). Nepochopíš. A? Byli spolu – byli happy. Sdíleli „svůj svět“.

Opravdu není na světě člověk ten, kdo by zavděčil se všem, a věř, že i když si třeba připadáš, jako úplný mimoň, nebo někdo, kdo je „nepárovatelný“ (a nemyslím tím jenom s osobou opačného pohlaví & Jup Hundehup & „jsem rád, že jsme se seznámit tak moc intimně!“), tak to je jenom Tvůj předsudek. Prostě se musíš, jenom, postarat, abys „si svůj chléb namáčel vždy u svých, u společného stolu“, a abys poznal „příslušníka svého kmene“.

Spousta lidí se vymlouvá na introversi. Blbost, to s tím nemá nic společného! Introverse se nerovná zakřiklost, nízké sebevědomí, nebo lenost, či něco podobného.

II. „mám přečteno 50 stránek v knížce…, odehráno přes 2 hodiny na hudebním nástroji…, vařit mne nebaví…, vše je dokonáno.“

Na to máš nějaký plán, jak za Gottwalda, rubeš na výkon, jak frajer nevídaný, co rube na předku, bo Stalin nakazał? 🙂

Ne, ohne Scheiße: vypadá to tak. Jako bys si naplánoval aktivitu, abys byl zabaven, a když není aktivita, tak co? Goebbelsova skříňka, hry, atp.?

Baví Tě ruční práce? Šití, vyšívání, leštění bot, nebo třeba smontovat ze součástek, co já vím, krystalku? 🙂 Nebo tak něco?

V každém případě jsi se nenašel. To bývá, nejsi první, ani poslední, kdo nečerpá z vlastního pramene. A věř, že tady to nevyřešíš a žádné rady nepomohou. To je práce pro psychologa. Pokud Ti to i jinak zhoršuje kvalitu života (práce atp.), lze napsat poukaz na pojišťovnu, jinak za své.

Jiné řešení neexistuje, a už vůbec neexistuje instantní řešení.

Proč se jí zbavit. Závislost na hrách není tak špatná jako závislost na drogách, alkoholu a cigaretách.

Pokud si řádně plníš své povinnosti a plníš své sociální role, tak závislý nejsi.

Čti. To jest má rada. Ale jinak mám ještě důležitější radu. Pokud máš svůj národ rád, tak si najdi někoho. Nějakou ženu – hezkou českou dívkou – a zploďte hodně dětí. Ať ta naše česká rasa vydrží! V dnešní době je rarita, když vidíte rodiče s více jak třemi dětmi (a to přesto není moc, minimálně před lety to tak nebylo). Takže jestli jsi opravdu frajer, najdeš chytrou holku, která to pochopí, tak mějte deset dětí. Jinak to tady bude brzo samý opálený spoluobčan, protože ti mají hodně dětí a bojím se, jak to jednou dopadne s našimi krásnými 78 871 km².

uč se cizí jazyk, skus malovat – nekrč nosem – bude to výzva a legrace, a skus gitaru, na tu holky letí…

Sice píšeš, že digitáním zařízením se chceš vyhnout, přesto to navrhnu: nauč se programovat. Na Netu je dost kurzů, jednoduchý program zvládne každý, kdo umí nainstalovat hru a opsat text.

Jestli chceš opravdu vypnout, vezmi spacák, jídlo na tři dny a vypadni do přírody. Za tři dny ujdeš pořádný kus cesty, mán být celkem hezky, takže stačí psát pod širákem, vyprázdníš si hlavu a pořád budeš mít co dělat – prostě půjdeš.

To se mi snad ještě nikdy nestalo, že bych neměl co dělat. Vyráběj něco, tvoř, stav modely, struduj......­.nevíme co tě baví a co zajímá.