Jak se žije s vysokým – nízkým IQ podle vás? Jak se žije s vysokou – nízkou emoční inteligencí? Co je, co není přednost?

Tak já jsem měl v práci technologa to byl podle mě génius.
Od něho jsem teprve pochopil proč ná učili ve škole algebru, logaritmy a počítání s mocninami. Veškeré složité výpočty dělal bez kalkulačky( tenkrát nebyla), vypočetl si chemii, strojařinu a sám si to nakreslil.
Jeho systém práce byl geniální ( dodnes jsem se s ničím podobným znovu nesetkal) a pokud by v této době byly počítače nedovedu si představit o co více by toho udělal. Ale o to nejde a ani to neodpovídá na otázku.
Tento člověk dokázal ale udělat své manželce docela dusno. Vypočetl jí kolik musí spotřebovat uhlí, elektriky, či vody na uvaření oběda nebo praní a toto od ní vyžadoval. Když nám v práci spadla z výšky 12 metrů 15 m3 nádrž a jenom se štěstím nikoho nezranila, on vyběhl ze své kanceláře s metrem a jal se měřit úroveň deformace nádrže. Po změření behěm cca dvou minut, z hlavy vypočetl
kinetickou energei jako měla nádrž v okamžiku dopadu !
Takže život ani práce s takovými lidmi není snadný. Zeptat se ho na nějaký problém půl hodiny před koncem pracovní doby, znamenalo jít domů o několik hodin déle.

Paradoxně dost podobně. Oba hraniční stavy mají velmi podobné doprovodné projevy chování, které se projevují jistým odtažením od společnosti, která jim nerozumí, oni nechápou ji a žijí ve svém vlastním světě. Obvykle nedovedou „normálně“ fungovat bez partnera nebo jiné blízké osoby, která se stará o takové „blbosti“, aby měli třeba co jíst, kde bydlet, co na sebe, platí účty, atd. Geniální jedinec může být přesně takový prudič, jakého popsal Mosoj, stejně tak jako skoropoustevnický asketa s introvertně melancholickými projevy, neboť sangvinických se těmto jedincům zpravidla nedostává. Společnost s nimi moc nepeče, protože jim nerozumí a svým způsobem se jich i bojí.

Nezřídka bývají projevy nadměrné inteligence provázeny i jistými duševními poruchami spojenými se stihomamem, až schizofrenií. Klasickým příkladem je geniální matematik John Nash (možná jsi viděla film Čistá duše).

Géniům vděčíme za převratné objevy, jež posunují lidstvo i civilizaci. Proto jim lze snadno prominout vedlejší drobnůstky, které globální společnost nikterak neobtěžují – viz A. Einstein.
„Byl také typickým „roztržitým profesorem“. Často zapomínal na každodenní věci, třeba klíče, a soustředil se tak mocně na řešení fyzikálních problémů, že nedbal na své okolí.“
(Podobnými úvahami se zabývají buďto odborní sociologové na vědecké bázi anebo ti průměrní, co v životě nic kloudného nedokázali. Členové Mensy by zajisté poskytli četné zkušenosti s podobnými projevy laické veřejnosti. V USA úspěšným a schopným fandí, v Česku jen závidí). Damiana měla obdobnou tématiku na přednáškách.

1. stupeň – nadání, 2. stupeň – talent, 3. stupeň – genialita.
(IQ nad 140 = génius, IQ nad 130 = možnost přihlášení do Mensa).
viz též:
http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Ge­nialita
Doplňuji:
Téma je závažné a nosné, obsah převažuje nad formou. (k poznámce v diskuzi).
Zajímavé závěry pronesl profesor Stanislav Komárek, včetně našeho evropského vnímání multikulturalismu a protivlny asijské mentality v současné době, jakožto protipólu evropské individuality i s jeho, již přežitými negativy.
http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Sta­nislav_Kom%C3%A­1rek
Viz zdejší nedávná otázka „Jak to, že jsou asijské státy tak mimořádně úspěšné na OH“.
Chybí nám velkorysý nadhled a jsme příliš zahleděni do vlastních civilizačních návyků. V minulých staletích jsme zanášeli „bílou“ civilizaci do celého světa, dnes nastává stadium „protivlny“.

Zdroj: http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Al­bert_Einstein

Upravil/a: anonym

Žádná ze jmenovaných možností není přednost, nýbrž vlastnost.