Jak si myslíte, že u předků člověka došlo k zvýšení inteligence?

Osobně předpokládám, že za to může používání nástrojů, začalo to asi nahodilým užíváním šutrů (podobně jako je užívají dnešní lidoopi), což později vedlo k systematickému využívání > vykoumali pěstní klín atd. Je to jako vzájemná synergie „bobek-zelí“, jedno tlačí druhé. ;) :)

dodatek>>>

Ještě to trochu doplním, aby bylo nad čím dumat. ;) :)

Takže – HODNĚ za to může TRÁVA. Nemyslím TU „trávu“, na které ujíždí zjentek a spol., ale obyčejné „blbé traviny“, které se objevily až ve třetihorách.

Když ještě vopičáčci lezli po stromech a maximální „ulovená kořist“ byl dotěrný brablenec, došlo v západní Africe ke změně klimatu. Pralesům už nebylo hej a bestie tráva má zvláštní vlastnost. Uschne a pak velmi snadno vzplane, třeba bleskem apod. Trávě požár nevadí, naopak. Bylo zjištěno, že tráva hoří velmi zvláštním způsobem, úplně při zemi je teplota relativně nízká a kořínkům a semenům trav požár moc neublíží. Zato dřevinám (keře, stromy) je velice nebezpečný. I když strom ohoří jen při zemi a neshoří celý, nýbrž jen do malé hloubky kmene, stačí to k tomu, aby se přerušila látková výměna mezi kořeny a korunou – strom uhyne. (Jde pravděpodobně o evolucí vzniklý mechanismus proti konkurenci ostatního rostlinstva, které „vrhalo stín“.) Trávě pravidelný požár naopak prospívá, jednak uvolní místo pro novou generaci trav, druhak pro ni popel půdu prohnojí.

Klimatická změna spolu s působením nového rostlinného druhu TRÁVY způsobila, že pralesy zmizely a na jejich místech vznikly savany. Stromů málo a opičky chca nechca (pokud se chtěly dostat z bezpečí jednoho očesaného stromu na jiný vzdálený, ovšem od plodů neočesaný strom) holt museli slézt na zem. Kde se ostatně také dalo nalézt i něco k sežrání.

Postupně se pobyt trávený na zemi (s tím, jak řídl prales) prodlužoval, ale stále byl pro opice nebezpečný v porovnání s korunou stromu. Díky „vysoké“ trávě opice neviděly okolí a byly nuceny místo lezení po čtyřech se stavět na zadní končetiny. A to kvůli rozhledu a včasnému spatření predátorů. Pochopitelně ty, které to zvládaly nejlépe a nejdéle vydržely na „zadních“ přežily. Takže díky trávě nelezeme po čtyřech.

Díky vzpřímené chůzi se ovšem uvolnily ruce (doposud zhusta zaměstnané „chozením“), což nesmírně napomohlo k jejich využití na jiné účely > používání nástrojů > šutry, klacky > pěstní klín > sekeromlat atd. V tomto období se začíná rozvíjet to, čemu dnes říkáme inteligence.

Úspěch našeho druhu je ovšem dán pravděpodobně náhodnou evoluční odlišností – změna jazylkové kosti, která umožnila lépe využívat hlasivky (vydávat VELMI široké množství různých zvuků), což nejspíše vedlo ke vzniku řeči. Ta následně vedla k lepší kooperaci při různých činnostech (kupříkladu lov) a tedy i k celkovému úspěchu. Chudáci neandrtálci, i když povšechně byli silnější a větší, dokonce přežili i dobu ledovou, prostě neměli šanci, když se nedokázali domluvit jak nakopat zadky našim předkům – na rozdíl od nich. ;) :D :D

Ale tráva (některé její druhy) ještě jednou nesmazatelně vstoupila určujícím krokem do lidských dějin – a to ve formě OBILÍ. Jakmile se lidstvo naučilo pěstovat obilí (zemědělství) , přestalo být závislé na nahodilostním lovu a sběru jednak, druhak bylo nuceno přestat s kočovným přesunem krajinou. Zemědělské přebytky dovolily specializaci a diferenciaci v lidských společenstvech, vynutily rozvoj dalších vymožeností, kupříkladu: Pěstuješ? Potřebuješ zavlažovat > prvotní „inženýrství“ při budování zavlažovacích kanálů. Nebo: Pěstuješ? Tam kde to jde dobře jeskyně obvykle nejsou > první chýše, potažmo „architektura“. Což v konečném důsledku vedlo ke vzniku CIVILIZACÍ.

Tráva jedna blbá, pitomá, pořád roste a kdo tu mrchu, co má toho TOLIK na svědomí má pořád sekat!?! A teď vydumejte: CO S TÍM? ;) :D :D

Upravil/a: aliendrone

Přirozeným vývojem, evolucí a díky zručnosti. Svůj vliv hrálo všechno. I to, že slezli ze stromů, protože kvůli tomu začali používat víc nohy a začali chodit vzpřímeně.
Myslím si, že asi nikdo neví proč ten vývin postihl právě náš druh, kterému se vlastně jako jedinému začal takhle vyvíjet mozek – naše schopnost učit se, poznávat aj. Na světě je tolik druhů živočichů, ale žádnému se nevyvíjí inteligence – někteří mění svůj vzhled a své drobné zvyky, ale u žádného se nevyvíjí mysl, rozhodně ne v nijak zásadním a přelomovém měřítku.

Já si myslím, že svůj vliv hrálo to, že jsme žili ve speciálním společenství založeném na spolupráci (dobře to dělá i hmyz- ale ten to dělá spíš mechanicky) – museli jsme se dorozumívat a děšlat všechno společně, poznávat, tvořit, lovit, stěhovat se atd. Svůj vliv jistě hrálo i to, že jsme chodili vzpřímeně – dívali se „vzhůru“ a měli jsme vyvinuté ruce – šikovné ruce, které dokáží opracovávat okolní materiál, vytvářet věci a dají se různě používat. Při tom všem nastával postupný vývoj, kdy začala vznikat jistá úroveň komunikace – řeči, a jak už jsem měli řeč a nezybývali jsme se jen prací, mohli jsme se zabývat i teorií – klást si otázky.
Jaktože nám to ale mozek umožnil a jakto, že se sám až takhel dokázal vyvíjet, to nevím. Muselo to v něm někde být.

Možná je to vše i díky tomu, že lidský druh měl a má nejlepší schopnost se přizpůsobit – jednat podle prostředí, měnit ho, uzpůsobovat si věci a sám sebe (své zvyky). Jak totiž říká Darwin v evoluci, tak přežijí ti, kdo se dokáží nejlíp přizpůsobit. A ostatní druhy se mění spíš podle přírody – že to ona je mění a spíš jen vzhledově. My se dokázali přizbpůsobit, ale díky svým schopnostem, hlavně tedy díky rukám, které dokáží opracovávat různé věci a uzpůsobovat si je.
A ta spolupráce a dělba jakékoli práce je ve společnosti neuvěřitelná. Právě ona umožňuje ten vývin. Protože při spolupráci se vše násobí – síla, myšlení, schopnosti (jedinců) atd. Jedince sám by neměl moc velkou šanci na vývin – po mentální úrovni. Jasně i ostatní zvířata spolupracují, ale oni nechodí vzpřímeně, neamjí ruce a dlěají stále totéž každý den – žádná změna, pořád stejné zvyky. To vše zabraňuje vývoji. Oni spolupracují jen v tom smyslu, že společně loví (+ možná se společně starají o mláďata ve smečce a chrání je… to ale na vývoj nestačí).

Upravil/a: Midas

Tím, že se část Afriky změnila z pralesů na savanu, tak i hominidé sestoupili ze stromů. A náhle ze sběračů byli i lovci. To znamenalo vyrobit si zbraně, tedy používat nástroje. Pak taky zjistili, že plodiny se daly pěstovat záměrně a stali se z nich i zemědělci a museli si vyrobit další nástroje. Ano, výroba umělých artefaktů nastartovala vyšší inteligenci lidí, protože to byla nutnost k přežití.

Midas to dobře shrnul. Roli hrálo v podstatě vše – to, že jsme začali chodit po dvou, byli schopni se lépe sociálně dorozumívat a navíc, čím větší hlava, tím větší mozek, a tím se předpokládá větší inteligence (i když třeba u voličů některých politických stran to je otázka…) Výživa v tom hraje významnou roli, a to už během těhotenství a nejenom u lidí, např. studie na obojživelnících prokázaly změny v chování v důsledku přísunu či naopak absence některých vitamínů.

Prameny uvádějí, že jsme zpočátku pojídali měkkou rostlinnou stravu a poté tvrdou, např. ořechy. No a jednoduše selekčním tlakem jsme se od hmyzu přes vejce až po svalové tkáně jiných živočichů (ale i svého druhu) pak postupně dopracovali k všežravosti. Člověk potřeboval být aktivní, vydržet a dostat do sebe všechny nezbytné nutrienty. Naše špičáky byly silně redukovány a stoličky se rozšířily a stejně tak se uzpůsobilo střevo.

Tohle asi není o názoru, spíš o nějaké informovanosti, hledání zdrojů, pospojování faktů a následné odvozování.

Ano, zřejmě to bylo tím, že člověk slezl z korun stromů na zem a začal používat ruce k výrobě různých nástrojů. Opustil džungli a byl více ohrožován velkými zvířaty. Začal žít ve větším seskupení a proto měl více příležitostí se toho i více naučit od ostatních. 🙂

Možná došlo k setkání s několika jedinci,kteří přežili nějakou velikou katastrofu a patřili původně k ztracené vyspělé civilizaci.Ti mohli poskytnout určité znalosti primitivním společenst ím lidí.Dodnes nikdo neví pravý původ tzv.Cloud people z amerického kontinentu.

Upravil/a: anonym

Evoluce. Zcela bez jakéhokoli přičinění člověka.

Četla jsem, že na zvětšení mozkové kapacity
mělo zásadní vliv pojídání masa.