Jak si vyložit rčení „kdo jí sám, jí s ďáblem“?

Znám v obměně – "Kdo pije sám, pije s ďáblem.'

Řekla bych, že tslova platí především pro nadměrnou konzumaci alkoholu.
Když má člověk nějaký problém, žal, bolest atd. vše utápí v alkoholu, snaží se zapomenout. Začne skleničkou alkoholu, ta jeho bolest otupí, ale protože mu chybí vůle, nezná míru, alkohol se pro něho stane démonem. Sestupuje níž a níž, schody vedou do pekla, těžko se vrací zpět.

Podobně s jídlem – člověk si kope hrob vidličkou a nožem. Jíme, abychom žili, nikoliv naopak. Jenže když člověku něco chutná, tento požitek se zvrhne v obžerství. Třeba sladkým jídlem si dopřává radost, zmírňuje stres,. Nadbytek sladkostí se projeví nejen na postavě, ale i na zničeném zdraví Jeho cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly – potěšením z jídla.

Přemírá jídla a jeho špatná skladba ničí tělo i duši.

Zaměřuje se na jídlo, zapomíná na ostatní – nejen chlebem je člověk živ, ale je třeba mít i vůli, v srdci vidět i duchovní stránku svého dění.

V obou případech platí – všeho s mírou. Nevadí, zda jí člověk sám, protože každý je svého štěstí strůjce. Nespojit se s ďablem zálež totiž na každém jedinci.

Aby se tak nestalo existuje "jediný způsob, jak si zachovat zdraví, je jíst, co ti nechutná, pít, co se ti oškliví, a dělat, co se ti nechce.“
Mark Twain

Zkrátka nenechat se pokoušet ďáblem a napdlehnout jeho svodům a dostat se do horoucího pekla … dbát na střídmost ve všem, v jídle, v pití i v jiných požitcích …

Upravil/a: annas

Zkusím to bez hledání. Podle mě se jedná o to, že např. poslední večeře je vyobrazena jako společenská událost. Obraz zde: http://www.re­maart.cz/fotky6137/fo­tos/d__vyr_922no­ve-r.jpg
Lidé si tedy povídají a řeší běžné věci. Ten kdo jí sám někde bokem či tak žije asi nevzbuzovalo moc důvěry pro okolí, které bylo v dávných dobách v některých směrech dokonce podezřívavější, než je nyní. To dokládají hony na čarodejnice, upalování a popravy třeba i těch lidí, kteří přinesli pokrok a něco nového a důležitého. Zaplatili za to životem. Když tedy někdo jedl sám, tak si někteří lidé asi mysleli, že se spolčil s ďáblem. Spřádal nekalé plány, přemýšlel o hříchu.
Dneka to rčení asi říká, že ten kdo je sám, tak to má mnohem těžší v životě. Pravda je taková, že jaký si to uděláš – takový to máš. Život lze prožít plnohodnotně i single a není problém jíst sám. Někdy je to i velmi zdraví prospěšné. Také máte rádi ty lidi co u jídla více mluví jak jí? Až jim zaskočí tak, že se zadusí k smrti, tak si to snad příště rozmyslí. :) Stačí když se u jídla mluví jen trochu a to stačí. Rozhodně žádná talk-show.