Pociťovali lidé už tehdy zlo komunismu
Poraďte nějaké knížky nebo filmy na toto téma, období, rok!
A co emigrace – kdo v ten rok emigroval a v jaký měsíc a kam?
Upravil/a: MonkeyKing
Zajímavá 3Pro koho je otázka zajímavá? klumprt, aliendrone, Jako Vůbec před 2391 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Všemu na vině bylo Německo, Hitler.
Rozpoutal válku, byli jsme opakovaně zrazeni, prodáni. Při poválečném
rozdělení Evropy jsme se stali „válečnou kořistí“ jednoho
z vítězů.
Přemýšlel jste někdy o tom, proč ve svobodných volbách r,
1946 dostali komunisté přes 40% hlasů voličů?
50. léta nejsou proslulá jen známými procesy. Bídou, hladem,
nedostatkem.
Sedláci bez debat odevzdávali kontngent Hitlerovi, po válce a r. 1948 jejich
ochota opadla…. Ve městech byl hlad a nedostatek zboží.
Bylo přítomno i nadšení, budovat poválečnou republiku.
Jedni pociťovali zlo, jiní i dobro/výhody socialismu.
Záleží na tom, kdo bude vzpomínat a vyprávět (čí dílo se vám dostane
do rukou). Zda sedlák, fabrikant, hoteliér, majitel činžovních domů,
šlechtic. Nebo zedník, dělník z továrny, děvečka, čeledín,
zemědělec, služebná, lékaři a sestry z pohraničí.
Tátovi bylo v r, 1948 12, mamce 16. Vzpomínky prarodičů a jejich
sourozenců mám v živé paměti ;).
Mamka
Táta ji dal do služby jako posluhovačku do rodiny právníka. V r.
1950 však mohla v Písku studovat na zdravotnické škole. Stala se
diplomovanou zdravotní sestrou. Na umístěnku odeslána do pohraničí, kde
zůstala. Mohla vykonávat práci, kterou si vybrala a která ji těšila. Nikdy
nebyla v KSČ, „zaplatila“ za to jen tím, že nemohla dále být vrchní
sestrou na chirurgii.
Teta
Dřela u sedláka, později v JZD, kde si záhy doplnila SŠ vzdělání. Na
MAPE pracovala v kanceláři.
Strýc
S odporem k rodné hroudě (zemědělci), nechtěl zůstat ve vsi a pracovat
u Státních statků. Stal se horníkem na povrchu/strojvedoucím. Stát mu
v učilišti dal zdarma střechu nad hlavou, pravidelnou, vydatnou stravu (doma
hlad), ošacení, obití, sportovní vyžití, kapesné.
Další strýc odešel k ČD, též se oněj v učilišti postarali.
Otec kamarádky
Rodiče odmítli vstup do JZD, zůstali soukromými zemědělci. On nesměl
v rodné vsi chodit do školy. Do školy chodil s nadšením, celých
10 měsíců školního roku (s rodiči jen v zimě, kdy nemusel pracovat na
poli) v bydlišti 120 km vzdáleném u své starší sestry. Rodina tak byla
„exemplárně potrestána“. On vystudoval SŠ a stal se (vysněným)
hasičem. Při práci ještě VŠ. Po r. 1989 stažen jako schopný odborník
do Prahy.
Jedni v době socialismu pociťovali zlo, jiní dobro s jistou dávkou
omezených možností.
Děda říkal na adresu výsledku voleb v r. 1946 a pozdější události:
„Spokojený člověk se nebouří, netouží po změně, nepodporuje
ji.“Nikdo netušil, kam to Stalin povede… A kolik se v české kotlině
najde „poturčenců, horších Turka“ nebo lidí, kteří byli
papežštější, než papež.
Otázkou zůstává, zda a jak velká část národa pociťovala zlo komunistů
v době socialismu. V jakých letech a časech.
Jistá omezení zde byla.
Byla studená válka (jiné zboží, možnosti).
Historie bývá také často vykládána / upravována v různé době, jednotlivci, režimem „k obrazu svému.“
Upravil/a: da ny
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?mosoj Nahlásit |
Nejsem pamětník a ve škole jsem se učil obě verze. Něco jsem pak
přečetl sám. Učinil jsem si názor a ten tu můžu prezentovat.
Myslím, že široká veřejnost v roce 1948 zlo komunismu nepociťovala a
značná část veřejnosti (řekl bych většina) nepocítila přímo zlo
komunismu nikdy. Ovšem následky tohoto historického kolosálního omylu
neseme dodnes, tedy nepřímo jsme negativa komunismu pocítili a pociťujem
ještě teď.
V roce 1948 v únoru bylo necelé 3 roky po válce. Osvobození Rudou
armádou od nacistického zla měli lidé ještě v živé paměti. Bylo
potřeba začít znova budovat zemi poškozenou válkou. I když většina
v posledních volbách komunisty nevolila (pokud je mi známo), domívám se,
že většina lidí byla ochotná je víceméně tolerovat, protože slibovali
vybudovat spravedlivější svět. Čili převrat v únoru mohl proběhnout
poměrně hladce bez většího odporu. Přituhovat začalo až
v následujících letech.
Novodobou literaturu týkající se přímo poměrů v Československu moc
neznám. Ale mohl bych doporučit Dějiny 20. století od Paula Johnsona, kde
jsou dobře popsány mezinárodní souvislosti, které jsou pro vývoj
v Československu velmi důležité. Dá se říci, že to začalo už někde
na Jaltě.
Teď mám rozečtenou knihu Iana Kershawa: Do pekla a zpět, což jsou evropské
dějiny od 1. světové války do roku 1949. To je taky velmi pěkně a
čtivě napsaná literatura.
2 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?Kepler, ivzez Nahlásit |
Tohle můžou (ale nemusí!!) relevantně a objektivně sdělit POUZE pamětníci zmíněných událostí, mezi které nepatřím. :D
Nikdo ale neporadí s výběrem publikací či filmů, důvod je prostý. Jsou 2 druhy, ty z období totality (lživé, zkreslující) a ty „posametové“ – taktéž lživé a zkreslující. Takže klidně si ber oboje, ale přistupuj k nim se zdravou skepsí a s tím, že si pokud možno OVĚŘÍŠ sdělovaná fakta. Teprve a si vše seskládáš, učiň si VLASTNÍ úsudek. ;) :)
4Kdo udělil odpovědi palec? ivzez, Mc Merkurion, Kepler, independent
před 2392 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Odpovím na další část otázky.
1. Jan Otčenášek: Občan Brych – historické události z února 1948 očima právníka, pokus o emigraci, návrat domů
Václav Řezáč:, Nástup, Bitva – osidlování pohraničí
Psáno z pohledu tehdejší ideologie
2. V odkazu jsou uvedené knihy, které se týkají února 1948 – novější
Jde o různé pohledy, takže je dobré je porovnat.
Upravil/a: annas
3Kdo udělil odpovědi palec? ivzez, independent, vagra
před 2392 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Většina lidí, co tu žila nevěděla, co nám schází, že jsme nemohli cestovat, že uteklo do zahraničí tolik schopných lidí, že jsme nemohli svobodně volit, že jsme se nemohli vyjadřovat. Když se před rokem 1989 dostal člověk do zahraničí (např. jako student – krátce do Skandinávie) teprve pochopil, že my tady jsme nežili v normálním systému, ale ten normální svět byl a je na západě (a ve Skandinávii).
Na druhou stranu jsme tu měli bezpečno a žít se tady dalo, hlad jsme neměli.
Kdyby jsme tady žili ve svobodě, měli bychom se dnes asi jako v Dánsku, je to na dlouhou diskusi odborníků, historii nezměníme, jen je dobré si to pamatovat.
Upravil/a: Brblal
2Kdo udělil odpovědi palec? ivzez, MonkeyKing
před 2392 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Více v archivu
https://www.odpovedi.cz/otazky/jak-komunisti-prevzali-moc-v-1948roce
https://www.odpovedi.cz/otazky/je-pravdive-tvrzeni-ze-se-komuniste-dostali-pucem-k-moci-v-r-1948-proti-komu-puc-smeroval
https://www.odpovedi.cz/otazky/je-tu-nekdo-kdo-zazil-vitezny-unor-pokud-ano-pamatujete-si-co-jste-ten-den-delali
1Kdo udělil odpovědi palec? MonkeyKing
před 2392 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Možná mě někdo smaže, ale nmůžu si pomoct,
musím to napsat.
Poprvé mne tu, Da ny, mrzí, že mohu v otázce dát jenom
jednu nominaci. Vaše odpověď by si ji zasloužila také.
Ještě připomenu, že se změnou režimu zmizelo
bydlení v „zemljankách“, spaní v chlévech, apod.
To jsou věci, které si dnes už nikdo neumí představit.
0 Nominace Nahlásit |
Záleží kde se čerpají informace a v které době, jinak to vidí
rudoch, jinak kapitalista, poškozený, neb potomek komoušů, přídržtaška
a.p..
V jedné verzi, v roce 1948 statisíce Čechoslováků v ulicích žádalo
demisi vlády Beneše k tomu tisíce nažhavených ozbrojenců LM
pochodujících Prahou.
Tudíž národ byl poblázněn trochu jinak, než v roce 1968 a v roce
1989 i když mnoho rudochů, neb osmašedesátníků a později humanistů má
úplně jiný názor.
0
před 2392 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Líbí se mi, že přiznáváte pozitiva minulého režimu. Já ho neměl
rád, ale to mi nebrání k soudnému hodnocení, které dnes už bohužel
vyznívá VE PROSPĚCH totalitní komunistické společnosti.
Žiji si dobře, takže PROČ jsem nespokojen? Důvod je prostý – to
HLAVNÍ, co jsem od tohoto režimu očekával NENAPLNIL. Máme jen iluzi svobody
a zákonnosti, ve skutečnosti JE to v podstatě STARÝ režim, ovšem BEZ jeho
nepopiratelných kladů.
annas | 5913 | |
Drap | 4602 | |
led | 2997 | |
Kepler | 2836 | |
marci1 | 2238 | |
zjentek | 1643 | |
ivzez | 1445 | |
quentos | 1420 | |
aliendrone | 1413 | |
elkon | 1296 |
Divadlo |
Etiketa |
Kulturní akce |
Literatura |
Náboženství |
Ostatní kultura a společnost |
Historie |