Jak to, že různí hudebníci nezahrají skladbu stejně?

Jednoduše řečeno, i když dva dělají totéž, nikdy to není totéž.
Stejné pravidlo platí i v hudbě. Co hudebník, to jiný „otisk osobnosti“, který se promítne do hraní z partitury 😉

Jedna věc je napsaná skladba, druhá věc její aranže. Někdy má i orchestr svého aranžéra, který skladbu upraví. A ne každý orchestr má stejné složení nástrojů, pak se také skladba pro dané nástroje upraví.

Protože pokud bys měl alespoň základní hudební vzdělání, tak bys věděl, že podle samostatných not to ani zahrát nejde. V těch notách jsou poznámky v italštině – hudební italské názvosloví, např. agitato – vzrušeně, amoroso – milostně, cantabile – zpěvně, con spirito – oduševněle etc. etc.

Jak vidno ze samostatných názvů, nejde o vlastnosti exaktní – pod pojmem vzrušeně, či oduševněle, si každý představí něco jiného.

Každý člověk nemá shodný hudební sluch, arciť je i třeba dostatečný na to, aby hrál ve filharmonii – „každý zná stupnici, ale jen Lully umí skládat opery“. A každý hudbu jinak cítí a vnímá.

Potom záleží na nástrojích. Žádné housle na světě, a je trojctihodně Wurst, jestli jsou to housle od Antonia Stradivariho v ceně půlky obce Hlavní město Praha, nebo housle z nejmenované fabryky na výrobu houslí pro fakany ze ZUŠ za tři tisíce, nemají stejný zvuk. Taky je velký rozdíl, jestli na strunný nástroj natáhneš struny střevové, nebo struny kovové. Jestli máš housle moderní, nebo barokní. A tak by šlo pokračovat. Renaissanční kytaru moderní nenahradíš.

Třeba já nesnesu barokní hudbu zahranou na jiné, než dobové nástroje, a jinak, než se hrálo v té době.

https://www.y­outube.com/wat­ch?v=dYVXd5UB­DeU

https://www.y­outube.com/wat­ch?v=HTm2kEAfo8o

To druhé je, jak když tahá kočku za ocas. Jak když hraje „dechovka Pidlovanka“ důchodcům na farní den. V tom je života, jak rychlosti v cikánském kolotoči. To to ten člověk, který to diriguje, nevnímá!? No, zjevně nevnímá. 🙂

Upravil/a: Filip84

To proste nejde. Vubec. Ja osobne mam zkusenosti z meho oblibeneho stylu House. Sam jsem DJ a nikdy nenapodobim dokonale nikoho jineho a nikdo jiny me.

Je to rovnaké, ako keď viacerí čítate tú istú knihu, alebo vidíte rovnaký film. Pritom každý ten príbeh vnímate inak.
Napríklad, istú dobu som spolupracovala aj s operou. Teoreticky by každé vystúpenie malo byť rovnaké, ale v skutočnosti pre odborníka boli rozdielné.
Na to mali vplyv nielen priamo hudobníci, ale hlavne dirigent prispôsoboval hudbu aktuálnym podmienkam, nástrojovému zloženiu orchestra, akusticko technickým v sále prípadne exteriéru, spevákovi, divákom/posluchá­čom, niekedy aj čo návštevníci koncertu nevedeli, požiadavkám produkcie.

)Poznámka pod čiaru,
dokonca aj hudba z audiozáznamu v rôznych priestoroch neznie rovnako

Kdyby to zahráli všichni stejně, tak by to byly stroje.