Jak velký deštník bych si musel koupit, aby mi sloužil jako padák?

Velkej. Hodně velkej. Představ si, jak velké jsou padáky a deštník by menší být mohl jen těžko. Nemluvě o tý konstrukci, která by musela zabránit tomu, aby se obrátil naruby.

Principem padáku je zpomalení rychlosti padajícího člověka a to tím, že padák má velkou plochu, která díky odporu vzduchu a příslušnému tvaru zpomalí rychlost na takovou hodnotu, aby byl dopad bezpečný. Ale plocha deštníku je asi 1 m2, plocha padáku je asi 10 m2 a navíc parašutista má výcvik a umí ten padák řídit, k dispozici je několik popruhů. Nedovedu si představit, že by byl takový deštník s kovovou konstrukcí, která by byla pevná, pružná a lehká a neotočila se. Stačí slabší vítr a deštník se otáčí a to jsem na zemi. A dále, parašutista má padák v ruksaku na zádech a zatáhnutím za šňůrku se mu padák otevře. Kovové materiály by asi zvyšovaly hmotnost, tak nahrazení nějakými polymery, slitinami (ale ne kovů) a materiál z pavučinového vlákna, z uhlíkového vlákna a pod. Cena takového padáku by byla dražší než nějaká letenka.

Zaspal ste čas.
Štefan Banič „v roku 1913 zostrojil prvý použiteľný padák na princípe dáždnika, ktorý sa otváral sústavou niekoľkých pružín“…„25. augusta 1914 vydal Americký patentový úrad vo Washingtone patent na Baničov padák pod číslom 1 108 484. Pa­tentový spis obsahuje presný popis konštrukcie a jej nákresovú dokumentáciu.“ http://www.slo­venskivynalez­covia.webz.cz/ste­fanbanic.htm
v uvedenom patente nájdete požadované rozmery.

Jak velkej deštník nevim ale můžu ti to přepočítat na pouťový balónky jestli chceš.

Musel by být velký jako padák…