Sice nwm proč do toho tahat herr Kirchhoffa, jak si žádá Edison, ale on je šialený elektrikár, tož to možná vysvětlí. ;) :D

Jinak voltmetr je do 10V, ty chceš zvýšit rozsah do 250V, ergo potřebuješ jeho rozsah zvýšit 25×, tedy n-násobek je v tomto případě 25 ( >> 10Vx25=250V). Ale nejsem Edison, nýbrž aliendrone. ;) :D :D

Můžeš to brát i jinak. Voltmetr má rozsah 10V a odpor 400Ohm. Tzn. při max výhylce jím protéká nějaký proud. Předřadný odpor musí při daném proudu zachytit napětí 250–10… Vlastně stačí jen selský rozum (OK, Kirchhoffovy zákony ten selský rozum kodifikují) a Ohmův zákon.

(opraveny jednotky. Vážně jsem si nikdy nemyslel, že Volty jsou jednotky el. odporu)

Upravil/a: Dochy

Tady je dobré pochopit, jak se k tomu vzorci došlo:
Představ si, že původní voltmetr, lépe řečeno jeho vnitřní odpor Rv, tvoří s předřadným odporem Rp dělič napětí, jehož účelem je zajistit, aby i při velikosti měřeného napětí Um (myslím tím max. předpokládanou hodnotu) připadlo na samotný přístroj (bez Rp) napětí potřebné k plné výchylce, tedy Uv. V tvém případě je Uv = 10V a Um = 250V.
Pro dělič napětí složený z Rv a Rp v sérii a přiložený k měřenému napětí Um platí:
Uv/Um = Rv/(Rv + Rp)
Když z téhle rovnice vyjádříš Rp, dostaneš po mírné úpravě vztah
Rp = Rv(Um/Uv – 1)
No a ten poměr Um/Uv v rovnici je právě to n, což je číslo udávající kolikrát chceš rozsah voltmetru (původního bez Rp) zvětšit!

Takže můžeš psát: Rp = Rv(n – 1), kde n = Um/Uv

Ono se to dá spočítat i bez znalosti tohoto vzorce „oslovsky“ takto:
Proud potřebný na plnou výchylku samotného měřicího systému, který odpovídá napětí na jeho plnou výchylku je Iv = Uv/Rv.
Tuto hodnotu potřebuješ zajistit předřadným odporem zapojeným do série s Rv i v případě, že budeš měřit napětí Um. Takže na odporu Rp se musí vytvořit při proudu Iv úbytek napětí Up = Um – Uv.
Rp potom vypočítáš jednoduše podle Ohm. zák. jako podíl Up/Iv.
Můžeš se přesvědčit, že to vyjde úplně stejně.

Kirchoffovy zákony napovědi. No co asitak může být n násobek zvětšení… MOZEG!!!