Jak vznikl měsíc srpen?

Jen pro zajímavost, doplnění:

Jednou ze zajímavostí jsou názvy měsíců. Kromě češtiny má němčina, angličtina, italština, španělština, … podobné výrazy pro daný měsíc. Zajímavější ale je, že např. z názvu desátého měsíce října je slyšet číslice osm (October), z názvu listopadu devítka (November) a z názvu prosince pak desítka (December). Původ tohoto označení pochází už ze starověkého Říma, kde kalendář začínal 1. března, neboť to byl den nástupu senátora k výkonu úřadu. To vysvětluje nejen uvedenou spojitost názvů měsíců s číslicemi, ale též skutečnost, že přestupným měsícem (a měsícem s nejmenším počtem dní) je únor, tj. poslední měsíc v (římském) roce.

Názvy měsíců byly většinou odvozovány od jmen bohů a bohyň (např. červen – bohyně Juno). Červenec (July) dostal své jméno po Juliovi Caesarovi. Po něm nastupuje na trůn Augustus, po němž je pojmenován další měsíc – srpen. Z důvodu Augustovi ješitnosti má srpen stejně dnů jako červenec a porušuje tak pravidelné střídání měsíců se 30 (resp. 28 či 29) dny a s 31 dny.

Všechny tyto údaje jsou řádně dokumentovány v kronikách a dalších písemnostech.

Další zajímavostí je, že v počítání let od narození Krista neexistuje rok 0, tj. prvnímu roku našeho letopočtu (po Kristu) předchází bezprostředně první rok před naším letopočtem (před Kristem). To je třeba brát v úvahu při výpočtu délek časových intervalů, které obsahují počátek letopočtu.

Mesic srpen ma jmeno odvozene od slova „srp“, coz byl hlavni nastroj pouzivany v rannem zemedelstvi pri skliznich obili (pri znich), ktere se uskutecnovaly prave v osmem mesici kalendarniho roku. Proto je osmym mesicem srpen.

Zdroj: www.wikipedie.cz

Srpen je osmým měsícem roku gregoriánského kalendáře. České jméno pochází pravděpodobně od slova srp, což býval hlavní nástroj užívaný v raném zemědělství při sklizni obilí (tedy při žních), žně pak obvykle končily právě v osmém měsíci kalendářního roku.

V původním římském kalendáři (republikánském) byl název tohoto měsíce sextilis („šestý“) a měl celkem 29 dní. Při reformě kalendáře Gaiem Iuliem Caesarem roku 46 př. Kr. získal měsíc sextilis navíc jeden den, takže čítal dohromady třicet dnů.