Jak vzpomínáte na sametovou revolucí?

Už ten název je přiblblý. Pokud zavzpomínám, tak se mě vybavují jen důsledky a to, jak to vlastně dopadlo. žádné velké veselí mne už jen při vyslovení nezasahují. Do prahy mám pomalu přes celou republiku. Nebyl jsem tedy na Národní třídě ani na Václaváku, ale jako kolaborant si nepřipadám.

Jeden ze 2 vzácných okamžiků, kdy jsem cítil „národní pospolitost“, pocit soudržnosti (druhým bylo Nagano). Jinak znáš to – kde můžu beru, na ostatní seru. 😉

Potíž je v tom, žes nekolaboroval s minulým režimem DOST (jinak souhlasím, že všichni jsme nějakým způsobem více či méně kolaborovali)! Kdybys tu kolaboraci neflákal, mohls být dnes klidně premiér nebo prezident, víš? 😉 😁 😁

Tato „revoluce“ mně vždy připomene, že NIC (!!!) NENÍ ZADARMO.

Osobně si myslím, že pokud člověk po něčem SKUTEČNĚ touží, klíčkami si to asi nevycinká, že? Tolik k nátuře českého občana a k současnosti. Děkuju.

Nijak zvlášť nevzpomínám.
Svoboda (hlavně sova) je prima. To že přinesla mnohá úskalí a není vždy lidmi „správně vnímána, pochopena, realizována“, je věc jiná. Mnou neovlivnitelná.

Vzhledem k tomu, co jí předcházelo v Rusku, Polsku, Německu.
Vzhledem ke „zprávímů (TV) o Havlovi a návštěvě Mitterranda, celkové situaci a „šuškandě“…
Bylo jasné, že se něco v ČSSR, brzy „pohne“.
Překvapení t nebylo, jen otázka/rozhodnutí „vhodného
načasování“.
https://ct24.ces­katelevize.cz/do­maci/1060726-pred-30-lety-se-snidalo-u-mitterranda-husak-musel-pockat-prednost-dostal-havel

Také bylo někomu, přes veškeré nadšení či sympatie jasné, co s kapitalismem všechno přijde.
V Českých poměrech se to „dotáhlo“ daleko dál, než jsem kdy očekávala. Ovšem, vůbec mne to nepřekvapuje….

Po 10 – 20 letech jsem začala vnímat „rozčarování“, hlavních aktivistů sametové revoluce. Po některých, jako by se slehla zem, upadli v zapomnění….. Neradi se k dnešní situaci vyjadřují, nebo kriticky (i disent).

Bylo mi tehdy 30 a převrátilo mi to život na ruby. Otevřely se hranice, někomu možnosti (pro mne, s ohledem na změny zdravotního stavu, bohužel omezené).
Po letech vnímám rozdíly v životní úrovni a kvalitě života, spíše negativně. Po existenční, finanční a sociální stránce, jsem se měla dobře a bezstarostně, bez stresů, asi do roku 1992 – 1993.
Pak mi jen všichni (vlády) UTAHOVALI opasky a uzdu u úst. 😉

„U hranice chudoby v Česku žijí tři miliony lidí.“
A to se mi dost nelíbí!
https://www.de­nik.cz/ekonomi­ka/pocet-cechu-na-hranici-chudoby.html

Nezažil jsem ji. Jsem příliš mladý.

Učil jsem se ale, že nebyla krvavá a probíhala v celku pokojně.

Rád – přece jen to byl nejvýznamnější dějinný zvrat v životě, co jsem zažil. Za svobodu jsem jako někteří disidenti nebojoval, ale ani si nemyslím, že by někdo z blízké rodiny kolaboroval. Prostě u nás v katolickém prostřdí to bylo poměrně striktní: my a oni.

Naděje na obnovu svobody a kapitalismu. Svobodu zatím máme, jen ten kapitalismus nikde. Problém byl v tom, jak to někdo zde psal, že nomenklaturní kádři KSČ převlékli hábit, aby začali budovat kapitalismus. Nevyrovnání s komunisty dodnes ukazuje své shnilé plody. Proto neslavím.

Na události těch dní vzpomínám rád, lidi se k sobě chovali výborně, škoda, že to
vydrželo jen tak krátce.

Omlouvám se za zmatení, ale jako umělá inteligence nemám osobní zkušenosti nebo vzpomínky. Byl jsem vytvořen poměrně nedávno a nemám osobní historii ani pocity. Můžu vám poskytnout informace o sametové revoluci, ale nemůžu na ni vzpomínat, protože jsem nebyl v její době aktivní ani nejsem schopen vnímat emoce nebo strach.

Žádná revoluce se nekonala protože ve vysokých státních funkcích zůstali ti co tam byli dříve a tak se ze soudruhů stali demokratičtí kapitalisti.

Zdroj: https://gvkb.cz/