Jak zlepšit své vyjadřovací schopnosti? A jak říct to, co si myslim?

Kromě čtení by mohlo pomoci i psaní. Třeba blogu. Při psaní máš spoustu času hledat slova a stavět věty. Přitom si to budeš cvičit, takže časem to budeš zvládat i při řeči. Čtení nezanedbávej, je to zdroj slovní zásoby a odkoukáš při tom spoustu pravidel, obratů a slovních spojení.

Chce to hodně číst. Při tom zjistíte i mnoho jiných zajímavých skutečností, jako například to, že se v otázce před otazníkem nepíše mezera.

1. zlaté pravidlo najprv myslieť, potom hovoriť
2. aké slovo zle vyslovíte? anglické či české? čeština nie je váš rodný jazyk?
3. ak anglické, s tým sa netrápte

4.ak nie ste rodený čech, hovorte pomalšie a kratšie vety
5. áno, chce to viac čítať
6. ono to je aj o sebavedomí a sebaúcte
7. ptáč preháňa, ale niekedy, hlavne pri mocných a agresívnych ľudoch je dobré vyjadrovať sa veľmi jednoducho, stručne a zreteľne

Komu chceš co vyjadřovat? Vesmíru, nebo vedoucímu, který nerozumí a na lidi ukazuje rukama: vy tři, jeden, dva, třetí pudete tam. Tak ke komu se jádřit? K eventuálnímu člověku, který pozbyl lidství svým písmomalířským náboženstvím? Těm, kteří za roky studování někde v Brně v Masarykově Univerzitě získali mezery a někde je pozbyli? Vždyť o tvé vyjadřovací schopnosti nikdo nestojí. Položils dobrou otázku. Tady stojí akorát o tebe, když se říká: kdo to udělá, za kolik, on to umí. Jsi nástroj, ne člověk. Lopata s krompáčem se čtením člověkem nestali. Mezeru ve vědění, že označená oprava na chodníku se má podle příkazu od výslovného, výsostného, napsaného od zkušených absolventů z vysokých škol s diplomy obejít, zaplatil kopnutím do hlavičky. A jaký to byl čtenář!
Ahojte všichni, jak je? Co chceš natolik říct a hlavně komu, aby se dozvěděli, co si myslíš? Myslíš, že někteří, nebo víc lidí dokáže vnímat natolik, aby si byli vědomi toho, že mluví s člověkem a ne s papouškem? Myslíš, že by kdejakého tupého poločlověka zajímal tvůj názor? Takový bude přikyvovat, protože je poloviční člověk a poloviční nechápavé zvíře. Pracující nemyslí. Vedle parťák, nebo v malém obchodě tlustá prodavačka, která je slušná, když je sama. Kolega, který je nejčistší, chodí do kostela, přitom pomlouvá, nadává sprostě lidem a neměl nikdy kamarády. S jiným z vesnice si nikdy nemáš co říct, protože nemá zájem, nemá obecný přehled, nezná kulturu, vůbec nic. Leda řešit levné traktory a kde sehnat zadarmo kus odloženého plechu nebo velký svěrák. Ale ani legrací se takové nestejnorodé povahy nedají srovnat, nebo snad s práskači! Prosím tě, když zapomenu co chci říct, tak mávám rukama, ne? on to někdo dopoví. A pak můžeš odvětit: ne, právě že tu inklinaci se schwarzinkonti­nentní stolicí na obyčejné židli plné lidí prostě nemohu přejít přes to, no, jak se tomu říká? Víš, co si myslíš? Jestli ne, může to být náznak před atakem choroby – parkinsn, sklerosa, …nepamatuji nic zásadního.