Jak zvládáte nákupy, pobyt v obchodech a podobně?

Ve zdejším Tescu, Lidlu, kauflandu, je ten „darmožrout“ celé roky (žádná změna).
Z Billy, v kovidové době zmizel. Stejně, jako bezdomovec, který za drobnou úplatu převážel vozíky z parkoviště, ke vchodu. „Dráb“ seobjevil, u odpočítaných vozíků, jen první 2 dny. Ptala jsem se, zda je také konečně, třeba dezinfikuje :) (obchod to nikdy nedělal). Někteří zákazníci 1. den „prskali“, že bez košíku dovnitř nesmí. Bylo mi ho téměř líto, musel si tu šichtu „užít“ ;)

Měl jste jír s manželkou společně. Nějaký chudák venku zbytečně mrznul ve frontě, protože jste blokoval vozík (!), při stíhání manželky. Měl jste jí dát rovnou naditou peněženku do ruky :D
V kamenných obchůdcích se také páry masí rozdělit ;). Dovnitř (masna, pekárna) smí 2 nebo 4 osoby. Tam je „doprovod“ nežádoucí živel. Zdržuje ty čekající ve frontě (většina lidí je rozumných, do krámku jde jen jeden).
Situace je někdy komická. 3 obslužné pulty (maso, uzeniny, lahůdky s pekárnou) uvnitř max. 4 osoby. U 2 pultů ani nožka, u třetího 4 lidé, někdy v odstupu. Tu a tam se najde někdo, kdo vám dýchá na záda. :)
Děvčata jsou statečná, usměvavá a hbitá. Tam, kde je frmol, jsou hned 2.

No, ty předvánoční moc nedávám, bo lidé jsou jak šílení (rychle vybublám). Ale to mám ošetřené (popravdě NE mojí zásluhou). Funguji jen jako „děffka pro všechno“, což obvykle znamená, že ženské zavezu k nákupnímu centru, tam si řekneme, že za hodinu a půl se sejdeme/je tam o5 naberu. Když se vrátím po DVOU hodinách, tak mám ještě tak cca 1/2h až hodinu na „dospání“/dolití ostřikovačů/umytí předního skla zevnitř apod., pak provedu nakládku a odvoz.

Následně po vyložení nákupu někde „zašitý“ čekám, až se přijde na to, co „se zapomnělo“ (NAVZDORY vypsaným „seznamům nákupu“ VŽDYCKY baby na něco ZAPOMENOU!) a jedu – nyní již sám – dokoupit chybějící. To beru „rychlovkou“, takže to díky krátkému času psychicky ustojím, když ne, no tak je hádka/bitka.

Zvláštní na tom je, že když nakupuji sám (nákup naplánuji i provedu), tak:

1. NIKDY nic nezapomenu nakoupit
2. Jsem MNOHEM více v pohodě/tole­rantnější, navzdory běsnícím lidem
3. Zvládnu to za MÉNĚ než polovinu času, než baby

Co se týká „potížistů“ (že nemáš košík/vozík), nasadím preventivně „bubákovský kukuč“ a mám klid. ;) :D :D

Mně ty radovánky úplně míjí, protože k úplnému vánočnímu štěstí mi stačí koupit si u stánku urostlého pana Kapra a nějaké ingredience pro par excelence rybí polévku. Největší zábavu jsem zažil, když „rybář“ chytal nadmíru bojovného kapra na zemi. A taky byl trošku vyfackován ocasní ploutví.

Upravil/a: Kepler

Úplně normálně. Sice nerad chodím s vozíkem, protože ten jsem si nikdy nebral, ale dá se to. Jednou dvakrát týdně chodím na větší nákup.
Chodím jen do hypernovy (respektive albert hypermarket) nebo do coopu, který je v obchodním domě (žádné vozíky :D). Na ostatní prodejny se celkem nadává, co vím. Sestra šla např s manželem do kauflandu, šli společně a každý musel mít vlastní vozík.* :DD Jeden vozík úplně plné a druhý zcela prázdný a ještě ji zavazel (měli si ho sopit, zasunout jeden do druhého). Jinak by je ten „hlídač“ nepustil, prostě každý člověk jeden vozík. V hypernově to tak není, musí se tam taky s vozíkem, ale pokud jdou dva nebo tři spolu tak normálně (a logicky) stačí jeden vozík. Jako neviěl jsem, že by tam někomu říkali, že každý musí mít svůj. Před vchodem to ani nějak moc nehlídají ani nepočítají. Ten hlídač jen rozdává taková ta kolečka do vozíků – kdo by neměl.
*Ono je to možná kvůli tomu, že počítají kolik lidí tam je v tom obchodě, podle vozíků. Ale naše hypernova na to peče. Jdete dva, tři spolu, tak stačí jeden.

Upravil/a: Gonfaloniér

Jednoducho, ak treba vozík, alebo košík, ktorý vás oprávni k vstupu do predajne, zoberiem si ho, alebo trpezlivo čakám, kým pracovník, ktorý sleduje stav voľných košíkov, vozíkov, dokáže, že vie rozoznať, že sa uvoľnilo miesto v predajni. aby som si mohla nakúpiť. horšie bolo, keď pre dôchodcov vyhradili 2 hodiny na nákup so zákazom vstupu kupujúcich menej než dôchodcovského veku, bez ohľadu na to , že veľa aj mladších ľudí sú dôchodci. Vtedy vznikali tak dlhé rady dôchodcov pred predajňami, že ak ste stihli nakúpiť vo vyhradý „senior“ nákupu patrili ste medzi výhercov lotérie. Následne mimo týchto vyhradených „senior“ hodín seniorov odmietali pustiť do predajne. ale chvalabohu už toto neplatí.
Dnes ostávajú už len tí „počítači košíkov“ ktorí vás unavene buzerujú, aby ste košík nenechali pri pokladni ale láskavo ho priniesli až k nemu. Oni predsa nemôžu opustiť svoje superdôležité posedenie. A nezabudnite si umyť ruky a dať rúšku, lebo pôjdete na ulicu na koniec radu!
Ale aspoň to čakajúcim kupcom umožňuje spoločensky nadväzovať nové známosti a vymeniť si názory na to, či ono.
Jednoducho nákupná zoznamka. Načo sa hnevať, keď získavate známosti a informácie úplne bezplatne.

Chodim do obchodu, ktery nevyzaduje mit kosik pro vstup. Navic v aplikaci se dozvim aktualni procentuelni vytizenost prodejny. Nebudu stat ve fronte na kosik jako blazen, kdyz nemusim.

… u nás žádné fronty na košíky nejsou ani na vozíky …
… nějak mi nevadí, že musíme mít každej vozík, na nákupy vyrážíme jen jednou za delší čas, takže jsme každý svůj vozejk měli už před omezením …
… vadí mi, že namísto, aby se prodloužila doba na úřadech, tak ji zkrátili na minimum (dva půldne v týdnu), takže se na úřadech akumuluje dvojnásob lidí, kde jejich výbušnost leze k nadlimitním hodnotám, kór, když přes zasklenou kukaň sledují ouřednice u kávičky více jak 45 minut po otevíračce … kdo v dnešní době něco vyřizoval na úřadě má můj obdiv …