Já někdy těžce,např.když se mi před chvílí najednou začal sekat
počítač tak sem měl chuť dát pěstí do monitoru jak jsem byl nas…j,ale
už to je lepší.Nicméně jednou jsem to nezvládl a hodil jsem s mobilem
o zem kterej se rozletěl na několik částí jak sem byl v tu chvíli
rozčilenej..A co vy,jak zvládáte takové situace?Už jste něco dražšího
rozbili ze vzteku?
Doplňuji:
Máte pravdu,já s vámi souhlasím že ty věci za to nemůžou,však toho
mobilu jsem potom taky litoval,ale v tu chvíli největšího vzteku člověk
nad tímhle moc nepřemýšlí..Ale až mně příště něco naštve tak si
vzpomenu na vaše kladné odpovědi a hned bude o mobil,nebo
monitor víc:)
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 8Pro koho je otázka zajímavá? annas, Andělé, fcoop, Natee, Damiana, anonym, zjentek, Reezo před 4256 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Možná díky mé profesi, možná díky mé povaze – hněv, vztek ani
zloba tak nějak nepatří do mého „repertoáru“. Možná to bude znít
divně, ale hodně se všemu směju. Čím víc někdo kolem sebe kope, tím
víc je mi k smíchu, to pomáhá – protože pak vidíš, čeho je člověk
schopen a jak se dokáže odhalit. Také se nezabývám nepodstatnými věcmi,
kdy vím, že dotyčný mě není hoden. Nedělám to cíleně, nějak to že
mě „leze“ samo. Vždycky, opravdu vždycky se najde něco pozitivního –
nic není úplně černé. Mám takovou zkušenost.
Hlášky jako: To se snad může stát jenom mě – a k tomu úsměv – to
ke mě docela sedí. Kumulováním negativní energie skutečně to špatné
nabývá obřích rozměrů. Všimni si třeba jak jsou hloupí lidé často
i zlí. Neumí se podívat na svět trochu optimisticky, ale rádi to o sobě
rozhlašují – jenže podle toho jak se chovají je jasné, že jim to nikdo
baštit nemůže. Zkrátka – já nejsem zvyklá „plakat“ nad rozlitým
čímkoli… Když něco nefunguje, rozbilo se, nemůžu to najít? Stalo se,
jde se dál. Jasně, že mě něco naštve – ale řeším to v pohodě,
trochu si zakleju, ale to je taky spíš k smíchu. Můj muž říká, že se
vztekám rozmtomile, prý ještě culíky, dupat a plácat rukama!:-))) Já si
to pochopitelně nemyslím…:-)
Jediné, co nesnáším a nepardonuji je zloba a záměrné ubližování od
jiných. Ale s takovými hajzly si také dovedu poradit. Blbce srovnat, když
„zasmrdí“ a dál se jím v tu chvíli nezatěžovat. Jen ať se smaží ve
své malosti.:-)
A pak – o pohled na neustále načuřený ksicht také nikdo nestojí,
dělá to vrásky a zahušťuje v těle žluč…
A já chci být stále svěží, hebká a žádoucí (tohle je z Hrdého
Budžese…:-)
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?anonym Nahlásit |
jednoduše, zanadávám si, bouchnu do stolu, do něčeho kopnu… není zdravé to zadržovat.
Jednou jsem si takhle v práci kopnul do stojanu na učebnice (to už byla přestávka a studenti pryč), skácel se na židle a vznikla tak originální kompozice, že jsem se tím pak ještě chvíli kochal ;{)>
0 Nominace Nahlásit |
Jsem na tom podobně jako Damiana. Momentálně se u mě zabydlel zákon
schválnosti,řeším jednu nepříjemnost za druhou.Né jedna,ale hromada
věcí se mi po**aly.:-) Myslela jsem,že mám den blbec,ale vypadá to na
měsíc blbec.
Začalo to televizí,kdy přestal jít zvuk. Býv.manžel se na to ochotně
vrhl,až rozladil celý satelit a samozřejmě se nechtěl přiznat. Narůstal
v něm vztek a tiše se vypařil do pokojů za dětmi. Přišla jsem za ním a
řekla: ten zvuk rozladil i satelit hele! Následovala věta,jak psala Dami :
„to se může stát snad jen mně“ a nakonec jsme se všichni zasmáli.
Do toho jsem měla problém s plyn.kotlem,pračka tekla,popcorn jsem
připálila atd.atd.Předávají si tu problémy štafetu,jedna báseň.
Jsem na tyto dny poměrně zvyklá,snesu hodně,život mě naučil srovnat se
s ledasčím. Ale jsem přesvědčená,že to hl.proč zůstávám v klidu,je
má povaha,mám to v sobě. Všichni máme temperament daný už od
narození.
Můj býv.manžel je cholerik,ale těžký a typický je můj bratr a strejc.
Vím co s nimi vztek dokáže udělat,co to je za ohromnou sílu,která je
silnější než oni a jak je celý život ovládá. Co rozbil bratr mobilů a
všeho možného,je nespočet. Vím o čem píšete.
Sebeovládání je velmi těžká práce na sobě. Jde o překonání sám sebe
a tj.obzvlášť pro cholerika nejtěžší celoživotní dřina.
Sama Vám nepomohu,ale na netu najdete spousty rad o sebeovládání.
Nezapomeňte,že každá změna na sobě je duševní práce,která je
dlouhá,často bolavá,ale každá cesta má svůj cíl.
Srdečně Vám přeji hodně úspěchů,trpělivosti a hledaného klidu.:))
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?Damiana Nahlásit |
http://www.odpovedi.cz/otazky/jak-vybit-vztek
Doplňuji:
http://www.odpovedi.cz/search?q=hn%C4%9Bv
http://www.odpovedi.cz/otazky/indie-bhagavadgita-umeli-byste-to-vysvetlit
Upravil/a: anonym
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?anonym Nahlásit |
Zvládám to dobře, snažím se.
axl: jak zvládat vztek či hněv a jak jej vybít- to jsou dva naprosto
odlišné dotazy. Proč mu sem vkládáš, jak vybít vztek, když chce vědět,
jak zvládat hněv? Já asi vím proč, draku ,)
0 Nominace Nahlásit |
No moc nezvladam :D ..ale veci nerozbijim ty veci zato nemuzou jine je to s lidma .....:-)…
0 Nominace Nahlásit |
Pokud nejsem ve společnosti lidí, tak v takové situaci nahlas kleju tak,
že by se nemusel stydět starý námořník nebo mladý rapper ! … a prý je
mě slyšet až do vsi 🙂
Ovšem na veřejnosti nebo ve společnosti se ovládám a ani mi to nedá moc
přemáhání. Maximálně když něco „rupne“ poznamenám se sarkastickým
úsměvem, že „přesně takhle jsem to chtěla“. Jinak se v podstatě
ztotožňuji
s místními (dospělými) uživatelkami. :))
0 Nominace Nahlásit |
Jsouce pamětliva modrosti, že : „rozčilovat se znamená trpět za blbost
druhých“, mám málokdy stav, že bych se chtěla rozčilovat.
Když už se rozčílím, tak si hezky od plic zakleju. Rozbíjet věci, které
jsem si sama kupovala, to mi připadá nesmyslné. Většinou mne pozlobí
něco, co nedokážu podle návodu složit. Chybí kousilínek, ale vidím, že
je něco špatně a není to správně. Takže potom jde návod smětrem koš a
zkouším logicky poskládat, co je třeba. Správné zaklení funguje jako
spouštěč. Nevím jak je to možné, ale potom jde vše bez nejmenšího
problému.
Je hezké umět se ovládat alespoň na veřejnosti, ale není zdravé prudké
emoce potlačovat. Ten adrenalín, který během rozčílení stoupne, je
vhodnější rozumným způsobem nechat „vybublat“. Znám hodně lidí, co
mají problémy se zablokovanou páteří nebo krkem právě kvůli
potlačovaným emocím.
Zvláštní je, že mi v poslední době rozčílení lidé připadají
k smíchu. Když si uvědomíte, kolik je to zbytečně promrhané energie, tak
je to skutečně důvod se pobavit. Většinou si představím všechny
vzteklouny v řadě a napojené na žárovku – tak si myslím, že by tím
šlo slušně osvětlit i větší náměstí. No a potom se tomu
nezasmějte.
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?anonym Nahlásit |
Já ho upřímně nezvládám =^) Skoro vždy to odnese nejbližší věc kolem mě. Už to mají za sebou dva telefony, budík a x dalších věcí :) Občas se ale modlím, aby se mi tenhle amok nestal někde mezi lidmi, né že bych byl až tak moc agresivní, ale pár lidí už ve mně ten pocit vyvolali, a to bych potom za sebe neručil a to hlavně v případě že si to ten dotyčný zaslouží :) hold jsem asi ma-góóóóór :D
0 Nominace Nahlásit |
Mezinárodní, regionální a státní právní normy též zakotvují svobodu projevu jako svobodu vyjadřování prostřednictvím jakéhokoli prostředku, ať již ústně, písemně, tiskem, přes Internet nebo formou umělecké tvorby. To znamená, že ochrana svobody projevu jakožto práva nezahrnuje pouze obsah, ale také způsob vyjádřování
právo vyhledávat informace a myšlenky
právo přijímat informace a myšlenky
právo rozšiřovat informace a myšlenky
nepřijde si ,) ..vnímat, cítit, naslouchat, uvědomit si… to souvisí s charakterem, ne se vzděláním
Drap | 8230 | |
led | 4070 | |
Kepler | 3462 | |
annas | 3402 | |
hanulka11 | 2783 | |
marci1 | 2779 | |
zjentek | 2725 | |
briketka10 | 2514 | |
quentos | 2018 | |
aliendrone | 1938 |
Aktuality |
Zábava a ostatní |