Náhoda neexistuje. To, že se mince našly náhodou, jak uvádějí muzejníci, není docela pravda.

Proč nálezce hledal na tom místě.? Nedovede si nikdo vysvětlit, že dotyčný našel poklad, tam, kde jej našel. Proto se používá pojme náhoda.

Seběhlo se to z nepředvídatelné příčiny. Podle Junga jde o tzv. synchronicitu.
Dotyčný se soustředil na to, aby něco našel.

"Pojem synchronicita zavedl právě švýcarský psycholog Carl Gustav Jung a popsal ji jako „příčinně nevysvětlitelné setkání dvou nebo více událostí, které jsou ale propojeny často velmi hlubokým významem“.

https://www.flo­wee.cz/clovek/5350-je-synchronicita-jen-nahoda-kdyz-o-nekom

Mně se to v poslední době stalo několikrát. Potkala jsem známou, kterou jsem naposled viděla před propuknutím koronavioru. Nepovažuji to za náhodou, ale opravdu jsem na známou myslela, jak se jí daří, zda v pořádku „přežila“.

Takových zážitků či příhod mám několik. Vzpomínala jsem na kamarádku, ona asi za hodinu za volala.

Nějaká neviditelná energie je toho příčinou, potvrzuje, že je něco mezi nebem a zemí.

Autor radí, pokud se stane „zázračná náhoda“, měl by člověk přemýšlet ,proč to taklje. Jenže to ví jen on sám.

Ostatní jen uvažují, často druhým předsouvají svou subjektivní pravdu, i když neznají přičinu. Platí to všude … nebo všcihni používají věšteckou kouli?

Upravil/a: annas

Tak ten člověk se vyzná v právních záležitostech ohledně nálezu starých věcí a podobně. Určitě nebude tak hloupý, aby to šel někde prodat, třeba do starožitnictví. Raději udělal to nejjednodušší, našel poklad, přiznal to a dostane za to odměnu. Ale jestli byl s někým domluvený, že někdo tam něco zakope a on to jako náhodou najde a rozdělí se o odměnu, je taky jedna s variant. Abych měl těsně pod povrchem poklad starý 300 let a zrovna ho našel, je opravdu divné, ale ne nemožné. V jedné pohádce jsem četl, že jeden myslivec poradil chudému chalupníkovi , že na zahradě u stromu najde pytel zlaťáků. A našel. Ten myslivec byl čert. Takže stejná pravděpodobnost.

Velmi malá.