Jaká je vaše definice DOBRÉHO člověka?

Nepoužívám pro lidi definice.

Rokio, možná by ses divil, kolik dobrých lidí kouří, pije alkohol,
občas zakleje, … dobrota člověka nezávisí na tom, co uvádíš.

Myslím si, že je důležité, aby se měl člověk rád a měl rád svět a život. Když začne s tímhle, tak dále by se měl pokoušet postavit svým slabostem, aby se dokázal pusouvat vpřed. Samozřejmě nejdůležitější je láska, mezilidské vztahy a kladný vztah ke všemu. Brát věci s nahdledem a pomocí vnitřní intuice. Každý v sobě máme dostatek síly pokud ji v sobě vidíme. Chce to brát i trochu s humorem a překážky a chyby brát spíše jen jako drobné přešplapy, které se dají překonat pokud vynaložíme potřebnou snahu a trpělivost. :)

Z projevu Václava Havla na Hradě při soukromé návštěvě 28. října 1998 při příležitosti přijetí sira Nicholase Wintona, zachránce židovských dětí:
„Je to překrásný příběh – vyzařuje z něj duševní síla a je důkazem toho, že na této zemi se pořád ještě dá konat DOBRO. Domnívám se, že v normálním obchodníkovi se jen výjimečně projeví náhle tak humánní city a zároveň i velká moudrost a předvídavost, že impulzivně podnikne a dokáže provést takový čin, jaký jste udělal vy, pane Wintone, když jste si uvědomil, jaká nebezpečí hrozí těm dětem . Většina z nich by holocaust nepřežila. Vy jste zorganizoval a pak i uskutečnil jejich transport na Západ. A je obdivuhodné, jak jste tehdy pochopil, co je třeba udělat“. To je pro mě dobrý člověk. 🙂

Asi ho nemohu přesně definovat.
Nejspíš to bude někdo jiný než ty.
Když se zpětně podívám na ty spousty otázek, co pokládáš a nejsi ochoten poděkovat za odpovědi ani bodíkem.
To pak jeden ani neví, jestli ty odpovědi vůbec čteš.

Upravil/a: nyjono

Je tady jeden citát, který se mi líbí:
„Život člověka má smysl, zůstane-li po něm na světě o trochu více lásky a dobra.“ — Alfred Delp německý jezuitský kněz a filozof 1907 – 1945

Zdroj: https://citaty­.net/temata/do­bro/

Nevím, jestli právě definice, ale Dobrého člověka si představuji jako toho, který nezištně pomáhá.

Dobrý člověk podle mě nekouří, není alkoholikem, nebere drogy, dodržuje zákony a snaží se být užitečný společnosti. Rovněž se nesmí jednat o hulváta.

Za Dobrého člověka hovoří skutky a ne on sám. A nemusíme chodit pro příklad daleko. Rolland – Dobrý člověk ještě žije, něco podobného napsala B. Němcová, a nesmíme zapomenout na Babičku a její představitelku.
Vždy je to vztaženo na danou dobu, takže i hlavní hrdina románu V. Huga – Ubožáci, je podle autora řazen mezi Ubožáky, díky společnosti, vztahům a podobně, ale z morálního hlediska by tam mohl být zařazen. Bohužel to jsou hrdinové literární, posuzovat takto konkrétní lidi je problematické. V jedné společnosti jsou lidé chváleni, ve druhé zase odsuzováni. Záleží na tom, podle čeho je posuzujeme. Alkohol, drogy, sprosté slovo a jiné nemusí být přítěží, stejně jako dělení lidí na dobré křesťany, kteří hřeší, ale chodí na zpověď a je jim odpuštěno a ti, kteří mají určitý morální a lidský nadhled. Tady je klasický příklad v díle Hrátky z čertem, kde voják Martin Kabát by mohl být brán jako dobrý člověk, zatímco poustevník ne.