Kde najdeme v České republice nejvyšší popisné číslo domu? Měl bych
tip na Zlín (7209), ale třeba ho nějaká jiná obec trumfne. A která ulice
je tak dlouhá, že v ní najdeme nejvyšší orientační číslo domu
v Česku?
Seznam všech adres se dá stáhnout jako opendata, ale je zajímavé, že si
s ním asi ještě nikdo nepohrál a nevytáhl z něj takovéto různé
zajímavosti a rekordy.
Zajímavá 0 před 1762 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
ad nejvyšší číslo 7209 – to vzniklo tak, že baťovské půldomky
(cca 1500), které mají dvě bytové jednotky, ale jsou to v podstatě
samostatné domy na vlastních parcelách měly jedno číslo popisné, ale
protože to zákon neumožňuje, všechny „půlky“ se očíslovaly novým
číslem, proto tak vysoká čísla…a díky tomu má jedna půlka např č.p.
2200 a druhá č.p. 6800
jinak třída Tomáše Bati má 6,5 km…ale vliv na výšku čísel to nemá,
protože každá budova ve Zlíně má jiné č.p.
0
před 1762 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Nejvyšší číslo popisné jsem našel ve Zlíně, část Kudlov, čp.9992. Číslo je zdaleka mimo posloupnost, v Kudlově se nachází zhruba 600 čísel. Brno, část Řečkovice mají čp. 9999, ale toto číslo nezná RÚIAN. Zlín, část Zlín má aktuálně nejvyšší čp. 7263, a to téměř v plynulé řadě (6689 objektů s čp.).
0
před 632 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
… v nejdelší ulici nemusí být nutně nejvyšší číslo: https://www.odpovedi.cz/otazky/jaka-je-nejdelsi-pojmenovana-ulice-v-cr
https://www.google.com/search?newwindow=1&sxsrf=ACYBGNTdey-u35MYxRPd_310isKYH4iN2g%3A1578550757591&ei=5cUWXoDdI87CwQKv0IKQCg&q=nejdel%C5%A1%C3%AD+ulice+v+%C4%8Dr&oq=nejdel%C5%A1%C3%AD+ulice&gs_l=psy-ab.1.1.0i67l2j0l6j0i22i30l2.12807.18036..20036...0.2..0.125.1125.13j1......0....1..gws-wiz.......0i71j35i39j0i131j0i131i67.PaxL3zg0QFk
Funna: to není překvapivé, že vysoká popisná čísla mají tam, kde v příslušné evidenční části obce mají hodně domů, a že nověji přidělená čísla jsou vyšší než starší čísla. V případě Zlína je velký počet budov dán nejen tou drobnou zástavbou, ale taky tím, že se relativně velká část města nečlení na menší evidenční části, jak je obvyklé v jiných městech. Ale otázka byla o něčem trochu jiném.
Otázka týkající se nejvyššího orientačního čísla má samozřejmě smysl jen ve vztahu k těm obcím a ulicím, kde se orientační čísla používají. 🙂 Takže Zlín, Pardubice a Kladno nás nezajímají.
To nezáleží na nějakých místních částech (pojem evidenční část obce je něco vycucaného z palce) – jsou to katastrální území.
A další blábol… Ano, v některých městech (třeba Praha či Brno) jsou evidenční části obce náhodou územně totožné s katastrálními územími. V jiných obcích ale nikoliv. Podle katastrálních území se číslují parcely, ne domy! Třeba v Příbrami je katastrální území Březové Hory, a do něj patří skoro celá evidenční část Příbram VII, pak asi polovina evidenční části Příbram VI-Březové Hory a malé kousky evidenčních částí Příbram IV, Příbram VIII a Příbram V-Zdaboř (neplést si s katastrálním územím Zdaboř!).
Místní část (https://cs.wikipedia.org/wiki/M%C3%ADstn%C3%AD_%C4%8D%C3%A1st) byl naopak do roku 1964 oficiální termín, definovaný jako skupina domů (popř. jednotlivý dům), oddělená od vlastní osady a mající zvláštní místopisný název nebo zvláštní určení (např. železniční stanice, továrna apod.), ale bez samostatného číslování domů.
Evidenční část obce jistě je vycucaná z prstu, a to z prstu zákonodárce, který do § 27 zákona o obcích napsal: „Část obce je evidenční jednotka vytvářená budovami s čísly popisnými a čísly evidenčními (§ 31) přidělenými v jedné číselné řadě, která leží v jednom souvislém území.“ Nazývat část obce v tomto smyslu evidenční části obce je nutné k tomu abys ji mohl rozlišit od jakkoli jinak vymezených částí obce. Soud už například rozhodl, že ve formulaci § 21 „Část obce, která se chce oddělit…“ nejde o totožný pojem, ale může jít i o jinak vymezitelnou část obce, která nemusí mít samostatnou řadu domovních čísel.
Proboha, proč na otázky neodpovídají lidé, kteří znají aspoň základní pojmy?
to o půlkách každé s jiným číslem jsem psala jako zajímavost, bylo mi jasné, že se budou dávat nová vyšší čísla…
a místních částí je tu habaděj, jen se nikde nezohledňují…
č. orientační se ve Zlíně používají, protože jsem se se mylmě domnívala, nemá každý barák své číslo, ale přitom např. tři č. 202 jsou na stejné ulici…
§ 27 zákona o obcích: „Část obce je evidenční jednotka vytvářená budovami s čísly popisnými a čísly evidenčními (§ 31) přidělenými v jedné číselné řadě, která leží v jednom souvislém území. " Proto jsem psal "evidenční část obce“ (dříve se tomu říkalo konskripční osada), aby bylo i pomaleji uvažujícím zcela jasné, že se píše o části obce v tomto smyslu, nikoliv třeba jen o nějaké pojmenované kolonie nebo sídliště. „Místní část“ byl oficiální termín do roku 1964 a znamenal ještě něco úplně jiného.
Zlín jako evidenční část obce je prostě toto: apl.czso.cz/irso4/mapa.jsp?pid=1&kodcis=42&kod=412244&obrprvid=9079144 – a nic méně.
Samozřejmě, že pokud jedna ulice prochází několika evidenčními částmi obce, tak se tam stejné popisné číslo může opakovat v každé z těch částí obce znovu. To je taková nedomyšlenost v tom zákoně, který prostě nepočítal s tím, že si to na některé obecním úřadě nebudou schopni pohlídat. Prostě pokud obec nemá zavedena orientační čísla, tak si nemůže dovolit, aby ulice měla na území víc částí obce stejný název. A pokud si to dovolí, tak se pak nemůže divit.
annas | 5913 | |
Drap | 4602 | |
led | 2997 | |
Kepler | 2836 | |
marci1 | 2238 | |
zjentek | 1643 | |
ivzez | 1445 | |
quentos | 1420 | |
aliendrone | 1413 | |
elkon | 1296 |
Divadlo |
Etiketa |
Kulturní akce |
Literatura |
Náboženství |
Ostatní kultura a společnost |
Historie |