Jaká metoda nebo vyšetření mi určí toto?

Je to příliš jednoduchá představa, o délce lidského života a recyklaci buněk….
Proč dělat, platit, něco zbytečně?
Recyklace buněk (v odkazu):
„Všechny buňky v lidském těle se vymění každých sedm let.“
(za nás, učivo ZDŠ Přírodopis, lidské tělo).
https://www.3pol­.cz/cz/rubriky/me­dicina-a-prirodoveda/2866-jak-se-recykluji-bunky-naseho-tela
K čemu je člověku dobré, vědět, jak dlouho bude (ještě) žít?
Když mi to někdo řekne, vezmu to jako fakt a ve „správný čas“, umřu? .-) Budu počítat a stříhat metr?
Nebo si s nadějí řekne, „přžiji, ten limit“,
Stáří buněk, přece není jediným faktorem, určení, případné délky života!!!
Zapomínáte na psychosomatiku, výživu ne/dostatek stavebních látek, na životní styl. To jsou hlavní, určující faktory. Faktory přinášející zdravotní obtíže, nemoci.
Co když budete mít smrtelný úraz, nehodu, utonete, špatně upadnete/spadnete…? A nestihnete si vyřídit náležitosti.
**Člověk má být zvídavý. Zvědavost je k ničemu.
**
Ve 40 letech, mi „někdo“ sdělil, do kolika let tady budu. Nijak mne to neuklidnilo, ani nerozhodilo. Doufala jse však, že se zvládnu (s naznačenými obtížemi), postarat a na vlastní niohy postavit mladší, tehdy 6 leté dítě. Obě děti mají VŠ ( Ing. z VŠE a Ing z ČVUT).
To jinak neudělá žádná, dobrá kartářka, vědma, astrolog…..

Jí to „pomohlo“, ve víře a naději, když jsem v r. 2010 utíkala hrobníkovi z lopaty.
Rok se snažila přežít, a dělat VŠE, abych mohla žít. SNAŽÍM SE STÁLE. Zadarmo a samo o sobě
to nepřichází (jen zřídka).
Věřila, že to „musím“ zvládnout, když mám umřít až v XYZ letech 😉
Podle předpovědi, mám před sebou max. 12 let života.
Dožiji, přežiji? 😉
Nač někoho zaměstnávat zbytečnostmi?
Věnujte se něčemu užitečnému a tomu, z čeho mát radost a potěšení

Upravil/a: da ny

Omlouvám se, ale vaše představa o tom, jak se dá určit délka života, není podle současného stavu vědy možná. Neexistuje vyšetření ani přístroj, který by dokázal říct, kolikrát se konkrétní buňka v těle člověka dělila.

Problém je v tom, že buňky v těle nejdou jednoduše označit a sledovat v čase, jak se dělí, ani není možné jednoznačně identifikovat buňku, která se dělila naposledy. Obvykle mají všechny buňky v těle stejné genetické informace a nerozlišují se podle „počtu dělení“, ale podle typu (např. kůže, svalovina, nervová tkáň atd.)

Představa, že by se délka života dala odhadnout podle toho, kolikrát se buňka už dělila, je navíc zjednodušená. Délka života není jen otázkou počtu dělení buněk, ale také mnoha dalších faktorů, včetně genetiky, životního stylu, prostředí a náhody.

Nicméně existují různé teorie o tom, jak se buněčné stárnutí a postup dělení buněk může projevovat na úrovni DNA, například prostřednictvím zkracování telomerů. To je ale spíše oblast výzkumu a není to dosud plně pochopeno ani jednoznačně přijaté vědeckou komunitou.

Pokud jde o otázku, jaký vliv má styl života na životnost buněk a celkovou délku života, to je velmi složitá a komplexní otázka. Do určité míry lze říci, že zdravý životní styl může přispět k delšímu a zdravějšímu životu, ale neexistuje přímá korelace mezi konkrétním životním stylem a konkrétní délkou života. Každý člověk je jedinečný a ovlivňuje ho mnoho různých faktorů.