Jak se rozhodujete, jestli zveřejníte pořízenou fotografii?
Obracím se na ty z vás, kteří rádi fotografujete, máte to jako koníčka a necvakáte pouze pokrmy ve fastfoodech. Co u vás rozhoduje, že danou fotografii, která vám přijde hezká, ukážete i ostatním? Pouze a jen technická zdařilost, tj. dokonalá ostrost a výborná kompozice, anebo jste schopni odpustit i určitý neduh, pakliže máte pocit, že ta fotografie je krásná? Ale jen na ten jeden, maličký detail. Kde je podle vás rozumně nastavená míra autocenzury, aby se nestala zabijákem tvůrčího procesu?
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
| Zajímavá 0 před 3255 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Nejlepší odpověď
Nejprve vytřídím fotky já (a vyřadím ty, které se mi ´nelíbí´),
pak vyberu ty, které se mi naopak líbí ´moc´ a ty si nechám
´zcenzurovat´ od okolí (a vyřadím ty, které se nelíbí).
A z nich, případně, vyberu některé ke zveřejnění…
😉
| 0 Nominace Nahlásit |
Další odpovědi
Fotografuji pro radost, umění nedělám. Jestli si to chceš zkusit a být
zašlapán do země rádobyumělci,. dej něco na Fotoextrakt.
Jinak na fotce se hlavně hodnotí myšlenka, kompozice, světlo atp.
Technika až na posledním místě. Tak nějak se předpokládá že dobrý
fotograf techniku focení ovládá.
http://forum.digineff.cz/viewtopic.php?f=8&t=480
| 0 Nominace Nahlásit |
gecco: Díky za názor, takhle to dělám v podstatě také, až na „schvalování okolím“ neboť žiju sám. Občas se vyskytne fotka, resp. dvojice fotek, kde je určitá nelehká volba. Příklad, do záběru se mi vkrade roh budovy, která kompozici významně nenarušuje, všiml by si toho jen šťoural, ale…už je tam prostě chyba. Anebo je třeba fotka kompozičně skvělá, ale…je maličko neostrá. Opravdu malinko. Jsem perfekcionista, já vím. Hledám právě tu rovnováhu mezi honbou za dokonalým snímkem kontra zveřejněním něčeho, co může mít své kouzlo, ovšem i své vady.
mosoj: Díky, dám do záložek a prostuduji.Já jsem viděl zase poměrně pěkný článek tady http://www.fotoguru.cz/fotografovani-rady/ a pár poznatků mi přinesl.
Technicky nedokonalé fotky (např. neostré) vyřazuju ihned…
😉
A jinak – fotky před tiskem upravuju v editoru, takže „vkradený roh“
bych asi ořízl…
Ale já už při focení přemýšlím, jak fotku komponovat (etc.), takže toto
se mi nestává…
Samozřejmě – pokud fotím nějakou akci, momentky, u nichž na dlouhé
otálení není prostor, vloudí se i takové ´nepříjemnosti´ – ale
takové fotky nikdy nevystavuju…
😉
Pokud to je zásadní já taky. Jenže když je to jen marginální, tak jsem celkem na pochybách, pochopitelně nakonec letí taky, jen jestli to není škoda. Co se týče ořezávání, tak nejsem moc přítel editace. Beru fotku tak, jak byla pořízena. Dokonce na World Press Photo se za možné úpravy diskvalifikuje, naposledy snad 20% všech fotek.
- Dá se vynikající fotografie nazvat uměleckým dílem? (10 odpovědí)